Po přestupu ze Sparty hrál v tureckém klubu druhý zápas. A opět byl důležitým hráčem.
Před dvěma týdny nahrál na gól v Ankaragücü, tentokrát se trefil už sám ve 4. minutě.
"Dostal se k mně odražený centr, nedalo mi příliš práce dát gól," líčil Zelenka. "Ale povzbudilo mě to, to musím přiznat."
Soupeř měl podobně rychlý vstup do druhého dějství a na těžkém podmáčeném terénu se už pak na výsledku nic nezměnilo.
"Tady není fotbal tak opatrný jako u nás, krajní obránci jsou pořád na křídlech. Někdy je to hodně divoké, ale diváci takový fotbal chtějí," poznamenal Zelenka, s nímž v sestavě byli také další hráči z české ligy Johana, Meduna a Hološko.
Útočný fotbal se Zelenkovi líbí, naopak hůř si zvyká na dlouhé cestování mezi zápasy. "Mezi stadiony jsou šílené dálky."
Třeba na nedělní zápas padl celý víkend. "Vyrazili jsme už v sobotu ráno z Izmiru. Po hodině a půl v letadle jsme další dvě a půl hodiny jeli autobusem," líčil Zelenka.
Po zápase byla společná večeře a pak dlouhá cesta zpátky do Izmiru. "Domů jsme se dostali někdy po půlnoci."
Jinak si na nové působiště nemůže stěžovat. "Když hrajeme doma, je to podobné. Setkáme se už na snídani, někdy společně snídáme i v týdnu," řekl k neobvyklé praxi, kterou zavedl v klubu trenér.
Zelenka bydlí v Izmiru, který je asi 20 minut od stadionu Vestelu Manisaspor. A už se těší, jak tam za necelý měsíc dorazí kamarádi z české reprezentace. Národní mužstvo 1. března odehraje v Izmiru a Manise dva přípravné zápasy.
