Jedenasedmdesát dnů trvalo, než se Darida po zranění vrátil na hřiště. V polovině září si poškodil vazy v kotníku, přišel o osm bundesligových zápasů, chyběl i národnímu mužstvu v kvalifikaci o postup na mistrovství světa.
„Už jsem se dlouho těšil, až budu zpátky na hřišti a zahraju si zápas. Jsem šťastný, že to vyšlo. A k tomu jsme vyhráli. Všechno dopadlo suprově, noha drží, nebolí, takže paráda,“ řekl Darida pro web svého agenta Ondreje Chovance.
Do hry proti Mohuči šel za stavu 1:1 v 64. minutě. O pár desítek vteřin později byl na začátku akce, z níž dala Hertha vítězný gól.
„Vyšlo to skvěle. Dostal jsem balon od Vedada Ibiševiče na roh vápna. Trochu jsem prováhal první moment, kdy jsem mohl centrovat. Protože jsem tam neviděl nikoho volného, tak jsem balon zkusil zaseknout a postrčil jsem ho na našeho středního záložníka, který vystřelil. Soupeř to zblokoval a balon letěl k zadní tyči, odkud to Salomon Kalou vrátil Vedadovi,“ popisoval Darida.
Bosenský útočník vstřelil obě branky Herthy, ten druhý byl v bundeslize jeho stý. Hertha tak udržela třetí příčku v tabulce, na druhý Bayern ztrácí tři body, Lipsko získalo o další tři body víc.
„Našli jsme cestu, kterou jsme šli už minulý rok na podzim. Zápasy se nám daří vyhrávat a i náš fotbal vypadá dobře,“ poznamenal Darida. „Doufám, že na to navážeme ve zbytku podzimu. Chtělo by to dvakrát třikrát vyhrát, abychom zůstali nahoře.“ Do Vánoc se v Německu hraje ještě pět kol.
I loni po podzimu byla Hertha třetí, ale na jaře lichotivé umístění neudržela a skončila až sedmá. „Díky tomu jsme zkušenější a víme, jaké to je, když se pohybujeme na nejvyšších příčkách. A že bychom si troufli na Bayern? To asi ne,“ řekl Darida se smíchem.
Týdny mu však do smíchu kvůli zranění nebylo. Nemohl se dočkat, až zase začne hrát. Už minulý týden v Augsburgu byl jeho návrat blízko. „Ale sedli jsme si s trenérem a on řekl, že by mě ještě pro jistotu nechal další týden trénovat. Řešil to s fyzioterapeuty, oni mu odpověděli, že by to chtělo aspoň těch osm týdnů pauzy. Souhlasil jsem, určitě bylo lepší počkat.“
I když nastoupil jako střídající hráč, zápas nedohrál. „Hrálo se deset na deset, soupeř hrozil ze standardek a já byl mezi nejmenšími. Někoho stáhnout musel. Po zápase za mnou přišel a povídal, že to bylo z taktických důvodů, ať si nelámu hlavu nad tím, že bych hrál špatně,“ líčil Darida.
„Měl jsem i žlutou kartu. A kdybych musel za každou cenu přerušit akci, mohl bych dostat červenou. Samozřejmě, že to nevypadá úplně nejlíp, když jdete jako střídající dolů. Ale já to to beru jako pomoc týmu.“
