Celý bezbrankový zápas Zaragoza - Xerez odehrál Jarošík za domácí tým na postu stopera jen tři dny po podpisu smlouvy.
"V první půli jsem se sice trochu zatavil, ale celkově jsem to zvládl. Trenér i spoluhráči mě po zápase chválili a v novinách jsem dopadl taky dobře. Teda podle známek u jednotlivých jmen, protože španělština mi pochopitelně nic neříká," poznamenává Jarošík.
Vaše španělské angažmá se seběhlo nezvykle rychle. Můžete tuto fotbalovou akci "kulový blesk" přiblížit?
Minulé úterý jsem se ve Špindlu rozloučil se sparťanama a ve středu jsem odletěl do Madridu. Tam jsem měl schůzku s generálním manažerem Zaragozy, který je původem Němec, takže v angličtině jsme si docela dobře rozuměli.
A rovnou jste se dohodli na smlouvě?
V podstatě ano, ale ještě v Madridu jsem musel na zdravotní testy, na které dohlížel klubový lékař ze Zaragozy. Testy dopadly dobře, tak jsme sedli do auta a někdy po půlnoci jsme byli v Zaragoze. Ráno kolem osmé mě vzbudili, jel jsem na klub podepsat smlouvu a pak rovnou na první trénink.
Co všechno jste s manažerem probral?
Věděl o mně skoro všechno, říkal, že si mě z různých klubů dobře pamatuje jako záložníka, tak se divil, proč se ze mě najednou stal stoper, kterého jsem hrál loni v Samaře. Pak se mě ptal, na jakém postu bych se viděl nejradši, tak jsem řekl, že na stoperu.
A co na to trenér?
Asi před týdnem přišel nový kouč z béčka místo toho odvolaného. Asi proto měl manažer tak velké slovo. S trenérem jsem se viděl až na tom čtvrtečním tréninku. Jeho asistent hrával v Anglii, takže s ním můžu v případě potřeby komunikovat anglicky.
Jak jste snášel běžný herní trénink, když dva dny předtím jsme ještě makal na běžkách?
No právě, najednou jsem všechno musel dělat do rychla, tak jsem toho měl po těch lyžích nad hlavu. Ale nakonec jsem to zvládl.
Kdy jste se dozvěděl, že v neděli nastoupíte v základní sestavě?
Definitivně až pár hodin před zápasem, ale tušení jsem měl od pátku podle nacvičování standardních situací. A v sobotu už jsem byl při tréninku ve stoperské dvojici. Byl jsem pak už docela nervózní, co se mnou trenér doopravdy zamýšlí. Ale když jsem pak dozvěděl, že jdu do základu, nervozita byla pryč. Už jsem si nemusel lámat hlavu s tou nejistotou.
Co pro vás bylo ve španělské lize nové?
Po jednom zápase se to opravdu nedá říct. Prostě najednou to pro mě všechno bylo strašně rychlé, protože já trénoval kondici a byl v těch Krkonoších. Proto jsem byl trochu zatavený vlastně už po předzápasové rozcvičce, i ta totiž byla v nezvyklém fofru.
Zaragoza je předposlední a Xerez poslední. Přestože jste od 54. minuty hráli proti deseti, uhráli jste jen bod za výsledek 0:0...
Oběma šlo o hodně, proto byl zápas jak pro nás, tak pro soupeře hodně složitý a nervózní. A my byli nervózní hlavně v koncovce. Nastřelili jsme dvě tyče a třikrát hlavičkovali v jasných šancích nad. Kdybychom tam měli Honzu Kollera, dostali by tři kusy a jeli domů.
Před necelými dvěma týdny jste říkal, že máte nabídky z klubů, které budou hrát o evropské poháry. To ale Zaragoza v žádném případě není. Vedle tápání v lize už je venku i ze Španělského poháru.
Ale kopu španělskou ligu. A kolik českých fotbalistů může říct, že si tuhle prestižní soutěž zahráli. Prostě dal jsem přednost jedné z nejsledovanějších evropských lig.
Také jste říkal, že byste po Spartě, CSKA Moskva, Chelsea a Celtiku Glasgow rád získal titul ještě v páté zemi.
To ale angažmá v Zaragoze přece nevylučuje. Mám smlouvu na rok a půl, potom třeba Švýcarsko nebo Rakousko a ten pátý titul. Kdepak, všechno jde podle plánu.
