Fotbalová Anglie totiž aktuálně řeší, jestli existuje možnost, jak podobnou praxi zatrhnout nebo minimálně omezit. A to nejlépe ještě před lednovým otevřením zimního přestupového okna.
Newcastle United, který už dva roky vlastní saúdskoarabský Veřejný investiční fond, si totiž vybral náhradu za potrestaného gamblera Sandra Tonaliho (kvůli sázení nesmí hrát 10 měsíců) v klubu, který vlastní – tušíte správně – saúdskoarabský Veřejný investiční fond.
Jde o šestadvacetiletého portugalského reprezentanta Rubena Nevese, jenž před svým letním příchodem do al-Hilálu šest let působil v anglickém Wolverhamptonu a nyní by se měl na ostrovy vrátit na hostování, což je zásadní věc.
Sázel, i když nesměl. Italská hvězda Tonali nesmí hrát fotbal deset měsíců |
Jistě, že by svou typologií díru uprostřed zálohy Newcastlu perfektně zaplnil, anglická média v čele s The Telegraph, který se tématu věnuje obzvlášť pečlivě, nicméně varovně křičí: „Taková dohoda může ohnout celý systém.“
Kriticky na celou věc nahlížejí i kluby Premier League, které si soutěž v Anglii samy dirigují a řídí. Je možné, aby proti Newcastlu společně zasáhly?
„Tušíme, že různé strany se takovým tématem mohou zabývat,“ odmítl být konkrétní v úvodu zmíněný Ashworth.
Poté, co Saúdové na podzim 2021 definitivně získali kontrolu nad jedním z tradičních anglických klubů, přišla liga poměrně rychle s regulací partnerství se spřízněnými stranami. Cílem bylo, aby mezi Newcastlem a saúdskými subjekty nedocházelo k nadhodnocování sponzorských smluv, jako se to (nejen) podle UEFA mělo dít v minulosti v případě Manchesteru City a firem ze Spojených arabských emirátů.
Nadšení i zděšení. Nový majitel Newcastlu, bohatší než celá Premier League |
Určitá kontrola už existuje i v souvislosti s přestupovými částkami.
Také na základě obav konkurentů proto musel Newcastle demonstrovat, že při letním prodeji francouzského útočníka Allana Saint-Maximina do „bratrského“ al-Ahlí za 24 milionů liber, což je suma, která anglickému klubu vylepšila bilanci v rámci platných pravidel finančního fair play, bylo všechno košer.
Můžete namítnout, že i další anglické kluby, včetně Manchesteru City nebo Chelsea, v létě ekonomicky těžily z prodejů svých hvězd do Saúdské Arábie, aniž by orgány odhalily cokoli závadného.
Podle The Telegraph ale tkví současný problém v tom, že v případě hostovaček, ač jde o dva subjekty se stejnou majetkovou strukturou, žádný dohled v Premier League neexistuje, což je díra v systému.
Neves či kdokoli jiný tak může – zjednodušeně řečeno – jen převléknout dres a hrát dál.
Veřejný investiční fond přitom v Saúdské Arábii ovládá al-Hilál, al-Ahlí, al-Ittihád i an-Nasr, nejvlivnější kluby v zemi plné hvězd, a linka na Newcastle je tak více než zřejmá.
Před deseti lety něčeho podobného využil druholigový Watford, jenž získal na hostování až čtrnáct zahraničních fotbalistů ze stáje jednoho majitele, italského byznysmena Gina Pozza. Z Udine tak tehdy v Anglii hostoval třeba i Matěj Vydra, zatímco z Granady přišel jiný český reprezentant Daniel Pudil.
Soupeři to označovali za směšné, stěžovali si na nerovné podmínky a vedení nižších anglických soutěží zakročilo, když počet hráčů ze zahraničních klubů významně snížilo.
Vznikne nyní kvůli Newcastlu a Saúdské Arábii v rámci Premier League i jakýsi lex Neves? Nedivte se, pokud ano.
Do startu zimního přestupového termínu zbývá 53 dnů.
