Jak se slaví titul?
Pije se... Tři dny jsme slavili v Praze, byli jsme všichni pohromadě. Většina z nás to zažila poprvé. Fantastické to bylo ve Žlutých lázních před tisícovkami fanoušků.
Žluté lázně se staly i terčem vtípků, protože Slavii vlastní Číňané. Rýpají si i do vás?
Ale jo. A mně se to hezky poslouchá, protože tihle lidé akorát závidí, že máme takového sponzora. Kdyby panu Křetínskému za Spartu nabídli čtyři miliardy, taky by ji prodal. Čína vlastní AC Milán i Inter Milán, takhle to prostě chodí.
Co Slavii dovedlo ke zlatu?
V první řadě jsme měli skvělého trenéra, který všechno stmelil, měli jsme výborný kolektiv, výborné individuality a skvělé fanoušky. Za půlrok, co jsem tam byl, nám vyšlo všechno, na co jsme sáhli.
V čem je kouč Jaroslav Šilhavý výjimečný? Vypadá, že je hodný.
Hodný bych neřekl. On je klidná síla. Podobný typ jako Víťa Lavička v jednadvacítce. Taktiku má pan Šilhavý zmáklou do puntíku, veškeré chyby, co se stanou, vám vyčítá. Taky umí zařvat, i na mě kolikrát řval. Je cítit, že má zkušenosti a obrovské kvality. Odlišuje, jestli jste v práci na fotbale, nebo pak v normálním životě. Když jsme byli třeba na večeři před zápasem, povídali jsme si s ním jako kamarádi. Bylo fajn zjištění, že je fakt skvělý člověk.
Býval stoper jako vy. Radil vám?
Pár rad mi dal, ale od toho jsme tam měli hlavně Jirku Bílka.
Přitom jste ho vystrčil ze sestavy. Jak to mezi vámi fungovalo?
Byl jsem z toho až překvapený. Ze začátku to kousal hodně špatně, pak se to otočilo. Najednou jsme hráli o titul a začal se chovat ke mně jinak, hodně mi radil. Za což mu patří velké díky. Slavia je úplně jiný svět než Teplice. Tam bojujete sám za sebe, zato ve Slavii za vámi stojí další tři čtyři spoluhráči.
Nemělo by to být naopak, když ve Slavii je větší konkurence?
Já byl v Teplicích dlouho a poslední rok už jsem měl náznaky, že jsem namachrovaný. A když jsem začal mluvit o tom, že mě chce Slavia, tak mi říkali, na Slavii nemáš. Teplice jsou v tomhle specifické, každý si jede na sebe, ne jako ve Slavii. Nechci tedy mluvit za poslední půlrok, byl jsem pryč a přišel tam pan Dovalil (sportovní ředitel), třeba se to nějak změnilo.
A nebyl jste namachrovaný?
Párkrát jsem ulítl, což jsem přiznal. Třeba když jsem byl v reprezentaci s klukama o dva roky staršíma. Masér Eda Poustka s Vachym (lídrem Vachouškem) mě zkrotili. Dvakrát třikrát jsem ulítl, jenže pak už jsem byl zaškatulkovaný. Stačilo se jen blbě usmát na tréninku a byl jsem zase namachrovaný. To už mi vadilo.
Nakonec jste prožil senzační jaro a ve Slavii se prosadil.
Cíl byl jasný, do 3. místa. A my z toho vyhráli titul. Pro mě je to pohádka. Být tam půl roku, naskočit hned do sestavy, vystrčit z ní kapitána a odehrát každý zápas, to není jednoduché. Lidi si řeknou, že mi trenér možná nadržoval, ale není pro něj snadné vyndat kapitána. Kdybychom měli stejné kvality, bude hrát spíš on. Pak se mi povedl přestup, vyhráli jsme titul, teď nás čeká Euro. Není konec sezony.
Hrál jste i po přestupu do Kodaně, což v Česku není obvyklé, že?
Trenér mi říkal, že ve světě to takhle funguje. A že on se mnou nemá žádný problém. Řekl mi, že pokud budu mít čistou hlavu, což na tréninku pozná, budu dál nastupovat. Měl jsem ji čistou.
A jaký byl ve Slavii tlak?
Já si ho nedokázal představit. A takový, jaký byl před posledním zápasem, jsem nikdy nezažil. Když jdete na hřiště, na Strahově je 12 tisíc lidí a všichni čekají titul, je to strašně těžké. Do toho média, známí... Jsem strašně rád, že to je za námi.
Chyba ve velkoklubu jako Slavia je vidět víc než v provinčním od díle. Jak na vás tohle působilo?
Kdybych ve Slavii udělal ohromnou hrubku, letím hned ze sestavy. Já tam udělal jednu velkou chybu, když jsem si dal vlastňáka s Jabloncem, což mě doteď mrzí. V první chvíli mi hlavou problesklo, že kvůli mně už nevyhrajeme titul. To bylo špatné. Ale jinak si myslím, že ze mě byli všichni nadšení. Říkal to trenér i pan Tvrdík (šéf představenstva). Mrzí je, že odcházím. Poděkovali mi za to, co jsem tam odvedl, nečekali to ode mě.
Kodaň využila výstupní klauzuli ve vaší smlouvě ve výši 1,5 milionu eur. Slavia vlastně i díky vám už takové kontrakty nedává.
S pár kluky jsem si psal o tom, že teď bude hodně těžké chodit do Slavie. Protože nepotřebuje nikoho prodávat, má ohromnou moc a ohromné peníze. Můžou odejít hráči jako Tonda Barák nebo Míša Ngadeu za pět šest milionů eur (Baráka koupilo za 80 milionů Udinese). Nikdo už za milion nebo dva nepůjde. Trošku jsem to zkomplikoval, ale v tu chvíli jsem na to nehleděl. To je důsledek něčeho. My do Slavie šli prostě s tím, že tam tu výstupní klauzuli chceme, vedení kývlo, takže jsme neudělali nic špatného. Jen jsme klauzuli využili.
Bylo to těžké rozhodnutí?
Ano. Srovnal jsem si plusy a minusy, s agentem jsme se byli dvakrát v Kodani podívat. Když jsem šel z Teplic do Slavie, byl to úplně jiný svět. A možná to bude znít blbě pro některé slávistické fanoušky, ale Slavia a Kodaň je taky úplně jiný svět. Jak se k nám lidi chovali, bylo fantastické. Hlavně trenér Kodaně mi řekl, že se do mě zamiloval. A nebudeme si nic nalhávat, budu tam mít lepší podmínky. Na rozdíl od české ligy tam jste zaměstnanec, nic nemusíte sám danit. A je to pro mě životní smlouva na pět let.
V nadsázce: nebude vaše přítelkyně Anastázie na trenéra žárlit, když se do vás zamiloval?
Ona ví, že bych ji nepodvedl s holkou ani s klukem. (smích)
V čem je FC Kodaň jiný svět?
Třeba za mnou přišla uklízečka, aby se seznámila. Oni pracují 40 let všichni na jednom místě, jsou taková rodina. A přitom je vidět velká profesionalita. Klub je jiný i tím, že si ho celý řídí trenér Solbakken se svým asistentem. Mají smlouvu postavenou tak, že jim majitel nesmí rozhodovat o tom, kdo přijde a nepřijde. Všechny hráče si vybírají sami, dělají si svoji strategii.
Smlouva na pět let je šok?
Jak jsem říkal, trenér se do mě zamiloval a chce mě tam mít co nejdéle. Čekal jsem smlouvu na maximálně čtyři roky, jak se dává. Pak přišli s tím, že chtějí na pět nebo šest let. Docela jsme koukali. Chtěli to udělat před Eurem, věděli, kdo další mě sledoval. Kodaň pro mě byla v Top 4, kam jsem chtěl jít. Nabídky jsem měl z Itálie, Francie, Holandska, Belgie. A od někoho z Německa, kdo ale hraje o záchranu.
Dánská soutěž není tak sledovaná jako ty, co jste jmenoval.
Kodaň je něco jako tady Sparta se Slavií, akorát tam jsou sami. Každý rok vyhrají titul a pohár, jsou v Lize mistrů. Teď měli ve skupině Porto, Leicester, získali devět bodů. To je nedoceněné. Doufám, že se prokoušeme přes předkolo do Ligy mistrů. Můžeme chytit Slavii, to by bylo pikantní. Koukal jsem se na jména a pár zápasů v Lize mistrů anebo v Evropské lize s Ajaxem. A ti hráči jsou úplně fantastičtí. Kodaň nemá v Česku zvuk jako třeba Hoffenheim, ale kvalitou jsou rovnocenní.
Michael Lüftner (uprostřed) pózuje s dresem FC Kodaň, vlevo hráčský agent Martin Hrdlička, vpravo norský kouč kodaňského klubu Stále Solbakken.
Kdy se přesouváte?
Do 9. června jsem na soustředění s jednadvacítkou, pak máme čtyři dny volno a na dva se chystám do Kodaně, abych se tam podíval na byty, zařídil si pojištění, telefon. Po Euru mám nástup na rakouské soustředění, kde Kodaň bude, pak tam se mnou na týden poletí agent, pomůže mi všechno zařídit. A potom už přiletí přítelkyně a budeme tam normálně žít. Teď je to trošku chaotické, ale dá se to zvládnout. Dánsky se naučím jen Dobrý den, všechno se tam řeší anglicky.
Euro U21 v Polsku si tedy užijete s čistou hlavou?
Když jsem přestoupil do Dánska, lidi říkali a psali na internetu, ať už nehraju v základní sestavě Slavie, že to může zkazit titul. Ale bavil jsem se i s Víťou Lavičkou a oba jsme se shodli, že pro mě je lepší podepsat Kodaň dřív. Protože jsem fakt měl čistou hlavu, soustředil jsem se na poslední dva zápasy se Slavií na sto procent. A teď můžu jet na Euro úplně v klidu s tím, že si můžu udělat úspěch a nepřemýšlet, že na mě na tribuně koukají dva skauti a já budu hrát za sebe. Jdu tam stoprocentně hrát za tým.
Jaké šance máte?
Trošku nám to zkomplikoval Aleš Čermák, ale hlavní je, že autonehodu přežil. Bude tam místo něj hrát asi Tonda Barák, máme Schicka, Černého, opravdu silný tým. Na webu UEFA jsem četl, že nás s Německem a Portugalskem nejvíc favorizují na zisk titulu.
Už v kvalifikaci jste hráli výborně, berete roli spolufavorita?
Vyřadili jsme Belgii, což není jednoduché. Říká se, že má nejlepší mládež. Půlka naší základní sestavy je už dávno venku, další dva tři můžou odejít, někteří se třeba přesunou do Slavie, Plzně. Všichni jsou vyhraní a mají kvalitu.
Jaká jste parta?
Myslím, že výborná. Máme skupinu na WhatsAppu, voláme si.
Útočník lvíčat Patrik Schick má namířeno ze Sampdorie Janov do Juventusu. Co vy na to?
Strašně mu to přeju, on je výborný kluk a parádně se vyšvihl. Jestli mu vyjde Juventus Turín, klobouk dolů, tam se jen tak někdo nedostane. Možná to bude mít jednodušší, že ve vedení je Pavel Nedvěd, na druhou stranu na něj budou větší nároky. Už když kopal naší ligu, byl výjimečný. Jeden ze dvou útočníků, na kterého jsem nechtěl hrát. On a Milan Škoda. Je fakt výjimečný. Jeho levačka, střela na bránu, čich na góly, je vysoký, rychlý, technický. On má vlastně všechno.
A taky už je v reprezentačním áčku. Jak daleko do něj budete mít vy z dánské ligy?
Blíž než ze Slavie. Záleží, jestli bude pokračovat Sivok. Ale jsou tam další výborní fotbalisté, pozor! Kalas, Brabec, poprvé se tam dostal Jugas. Ale když budu hrát Ligu mistrů, určitě do nároďáku bude blíž než z české ligy. Reprezentace je sen každého kluka, když začíná s fotbalem. A navíc já si ještě párkrát chci zakopat s Patrikem Schickem, takže doufám, že se tam dostanu.
