„Skleněná, a vydrží! Už třikrát mi spadla a nerozbila se,“ tvrdil stoper Slavie a chabařovický odchovanec. Mezi své přivezl ukázat zatím nejcennější trofej své kariéry, o další bude brzy usilovat na Euru do 21 let a pak v Kodani, kam přestoupil.
Zatím se však opájí titulem Slavie, k němuž mu stačil pouhý půlrok v sešívaném trikotu. „Vidíš Martine, s touhle medailí sem žádný sparťan nepřijde!“ rýpnul si hostinský Karel Král do klučiny z přípravky v rudém dresu.
Král je slávista až za hrob a zarytý antisparťan, kdyby se pořádalo mistrovství světa v hecování, aspiroval by na zlato. „Děti, když budete dobře trénovat, můžete hrát za Slavii. Za Spartu ne!“ přisadil si a rozesmál i Lüftnera.
Exteplický obránce autogram nakonec vložil i na rudý dres, taky na slávistickou vlajku na zdi, děti se s ním fotily. „Nejde o to, jestli z nich budou slávisti nebo sparťani, ale aby je fotbal bavil,“ povídal Lüftner, jehož táta vedl mistrovské oslavy v Chabařovicích: „Mám zprávy, že se to tu hodně zapíjelo. Jsem rád, že si na mě tady lidi vzpomenou.“
Po 10 letech se prošel po hřišti, kde začínal, a povídal si se Čmejlou starším. V poválečné historii to jen oni z Chabařovic dotáhli do ligy. „Fandil jsem mu, protože jsem sám zažil, co je hrát ligu, i když na jiné úrovni,“ tvrdil Čmejla, který ji kopal v sezoně 1958/59 za Ústí.
