I kvůli těžkému zranění se proměnil v televizního glosátora, který se na Anglii specializuje. Jak by ne, vždyť tam studoval sportovní management a hrál nižší soutěže. A jeho kariéra? Není to tak dávno, co mu lékaři vyndali šrouby z operované nohy nad kotníkem, takže kope leda za charitativní tým Real Top Praha.
Proč zrovna vám je líto, že anglická liga stojí?
Mám rád pauzy, které ohraničují sezonu. V létě si dám klidně pár týdnů volno. Můžu polevit, vypnout, lenošit. Během sezony nemám rád přerušované sprinty, což právě reprezentační přestávka způsobuje. Zadruhé vidím velký rozdíl kvality v zápasech kvalifikace a v zápasech Premier League, za jejíž součást se trochu neskromně považuju.
Česko - Polskov pátek od 20:45 ONLINE |
Ale?
Ale zároveň jsem odmalička velký fanoušek české repre. Všechny naše zápasy prožívám intenzivně a jsem moc rád, že jsem stihl i poslední českou účast na mistrovství světa. Zůstaly mi hezké vzpomínky. A taky to bývá příjemná změna, že se můžu na chvíli stát fanouškem a divákem. Nemusím se připravovat a neustále něco hodnotit. Takže se hodně těším na páteční zápas s Polskem.
Angličané jsou v názorech na kvalifikaci vcelku radikální. Ačkoli se blíží jejich velký šlágr v Itálii, anglické noviny vesměs řeší hlavně Premier League.
Jasně, stačí si prolistovat nejsledovanější weby. Zásadním tématem je předpokládaný konec trenéra Conteho v Tottenhamu. Řeší se tahy trenéra ten Haga v Manchesteru United nebo návrat Roye Hodgsona do Crystal Palace. Od úterý taky zranění útočníka Haalanda. Nároďák až pak.
Proč vlastně?
Anglie má několik důvodů, proč nejsou mezinárodní pauzy vítané. Zaprvé se nemilosrdně přerušuje ten nejlepší a nejatraktivnější fotbal, který na planetě existuje. Zadruhé se Anglie na velké turnaje až na pár výjimek kvalifikuje vždycky, takže se bere skoro automaticky, že postoupí i do Německa. Jinými slovy, v očích fanoušků bývá kvalifikace jen povinná výplň.
Co zatřetí?
Pro Angličana není snadné fandit mužstvu, ve kterém nehrají jeho místní hrdinové. My si to možná neuvědomujeme, ale vášeň a klubová identita hraje v životě anglického fanouška zásadní roli. Za svým lokálním hrdinou půjdou na kraj světa a nadšeně, ale jak přesvědčit třeba zaryté příznivce Arsenalu, aby srdečně přáli gól Harrymu Kaneovi z nenáviděného Tottenhamu?
Anglický útočník Harry Kane se raduje z gólu za Tottenham (vlevo) a za národní tým.
Přece by mohli reprezentaci své země povýšit nad své zájmy.
Mohli by, ale nemuseli. Třeba u skalních slávistů nebo sparťanů taky vnímám, že reprezentační gól od konkurence z druhého břehu vnímají spíš chladně. Na šampionátech jde rivalita stranou, ale v rozehrané sezoně, když se blíží derby?
Vidím, že názor máte jasný.
Docela mě zaujalo, jak svého času k reprezentačním pauzám přistupovala Slavia. Její šéf Jaroslav Tvrdík čeřil vodu a já dokážu pochopit, co mu vadilo. Slávisté měli v nohách spoustu zápasů, před sebou ty nejvyšší cíle a klíčoví hráči byli pokopaní, unavení. A do toho reprezentace, kam zmizíte na deset dní.
Je to přece čest. Privilegium.
Jistě, souhlasím. Ale z pohledu klubu? Znám z mládežnických reprezentací, jak to funguje. Přijedete na sraz a všechno další úsilí, taktika i tréninky se soustředí na jeden cíl čili na zápas. Někdo z kolotoče zápasů vypadne, jiný pokračuje. Pro váš rytmus není dobré ani jedno a je prakticky nemožné najít rovnováhu. Navíc ani předávka informací nemusí úplně klapnout, takže chápu trenéry i fanoušky, kteří v období reprezentační pauzy vidí spíš úskalí. Neutíkám moc od tématu?
Brücknera by trefil šlak. Šilhavý exkluzivně před kvalifikací o Euro |
Vůbec ne, ale zkusme se vrátit k Anglii.
Mám dojem, že Angličané nejsou v kvalifikačním období fanatici. Vnímají hlavně nevýhody, které se prioritně týkají jejich klubů. Zastaví se Premier League. Nehraje se ani Championship čili druhá liga. A protože fanoušci bývají oddaní své značce, právem se obávají, v jakém stavu se reprezentanti vrátí. A nezraní se? Neztratí formu? Takový Jürgen Klopp, manažer Liverpoolu, mi během reprezentační přestávky připomíná frustrovaného muže. Má k dispozici jen torzo týmu. Jak s tím pracovat? Sám jsem to zažil ve Spartě.
Jak?
Kluci z áčka se rozjeli reprezentovat a my mladí z juniorky jsme na pár dní povýšili jako záplata na trénink. Pro nás zkušenost krásná, ale co to dá trenérovi áčka?
SPARŤAN ANGLIČAN #02 | Na ostrovech se Karel Tvaroh pere na dvou kolbištích - studuje na univerzitě v Derby a v dresu Mickleoveru brání urostlé Angličany v sedmé lize.
⚽ Odchovanec Sparty vám představí prostředí "non-league" fotbalu v Anglii.
➡ https://t.co/nhgmLo5Mc4 https://t.co/q5NAqGgCzd
Pak jste dva roky studoval v Derby, dostal stipendium na tamní univerzitě.
Částečně jsem zároveň působil v druholigovém Derby County jako pracovník v managementu, tak snad dokážu mluvit o vzorku města, které má přes dvě stovky tisíc obyvatel.
Zkuste to.
V poloprofesionální sféře jsem zjistil, že drtivá většina hráčů a trenérů se o elitní fotbal skoro nezajímá.
Vážně?
Pro ně byl fotbal v zásadě jen zábava, koníček, aktivní složka života. Nesedávali si k televizním zápasům s plechovkou piva. Naopak mnohem víc tím žili kluci na univerzitě, se kterými jsem studoval. Fotbal milovali, hráli ho, přitom paradoxně z něj nemohli vydělat žádné peníze. Respektive už neměli žádné fotbalové sny a zaměřovali se na sféru managementu, takže měli blíž spíš k novinářskému pohledu. Do detailů rozebírali, kdo by měl hrát, překřikovali se, kdo má jaké výhody, hodnotili výkony.
Tohle by se v Anglii nestalo. Český brankář o plotu, Slavii a sporech v Hradci |
A vy?
Já hrál sedmou ligu, kde se velký fotbal neřešil. Byl to prostředek zábavy, možnost drobného přivýdělku. A víte, co bylo zvláštní? Že když jsme měli zápas v úterý večer, kdy se hrála Liga mistrů s Liverpoolem nebo Manchesterem United, stejně dorazil stejný počet fanoušků jako vždycky.
Co z toho plyne?
Soudím, že pro místní lidi, kteří milují sport, je nesmírně důležité patřit do komunity a kultivovat ji. Takže mnohem radši podpoří klub, do kterého patří, než reprezentaci, která je o světelné roky jinde.
Přitom na turnaje se zrovna Angličané vydávají ve velkém. Klidně i chuligáni, které na ligových stadionech nevidíte.
V angličtině tomu říkají tribalismus. Je to ošklivější tvář fotbalu, která sdružuje lidi, kteří se potřebují společně vyventilovat. Fotbal k tomu využívají jako příležitost. A protože zrovna Angličani jsou jednoduše dobrodružní a milují, když můžou v partě vycestovat, stává se leccos.
Ano, občas se to zvrtne.
Sám jsem zvědavý na jejich výjezd do Neapole, kde to občas bývá divočina. Stačí si vzpomenout, jak se tam před pár dny prali fanoušci Eintrachtu Frankfurt.
Mimochodem, jak to tipujete?
Nevyzpytatelný zápas. Italové budou extrémně hladoví, protože nebyli v Kataru na mistrovství světa. Řekl bych, že určitě neprohrají. Spíš o gól vyhrají.
