Na umělé trávě v nevábně vyhlížející průmyslové oblasti, na zmrzlé ploše mezi dvěma skromnými tribunami a odklizeným sněhem, kde děvočky v tradičních běloruských krojích nabízely koláč...
„A proč bychom neměli hrát? Vyhlásil snad v naší zemi někdo nouzový stav?“ podivil se Vladimir Bazanov, šéf Běloruské fotbalové federace. „Nejsme v žádné kritické situaci, nevidím důvod, proč neodstartovat soutěž podle plánu.“
Pro upřesnění: v Bělorusku se hraje systémem jaro-podzim, a proto je tamní liga na úplném začátku. Od čtvrtka do neděle se uskutečnilo všech osm zápasů úvodního kola, což je v situaci, kdy okolní země kvůli riziku šíření nákazy COVID-19 veškeré hromadné akce omezují, naprostá anomálie.
„Bělorusko je dost uzavřená země. Příliš lidí z venku se tam nedostane, ale trochu mě překvapilo, že se nezachovali jako v Rusku, na které hodně dají a které už fotbalovou soutěž také přerušilo,“ zamýšlí se trenér Marcel Lička, jenž loni s Brestem získal běloruský titul.
„I my jsme předpokládali, že nám soutěž zastaví, ale bylo rozhodnuto jinak. Normálně pokračujeme,“ popisuje Julius Szöke, slovenský fotbalista z Šachtaru Salihorsk. „Doktoři nám sice každý den měří teplotu, radí nám, abychom pro jistotu omezili pohyb mezi lidmi, nemáme chodit třeba do restaurací, ale jinak se toho moc nezměnilo.“
Podle posledních zpráv má Bělorusko 76 potvrzených případů nákazy koronavirem. Jenže situace je pravděpodobně vážnější, opozice mluví o falšování dat, zatímco autoritářský prezident Alexandr Lukašenko občany uklidňuje: „Nepanikařte, pracujte a pijte vodku – ta dokáže virus otrávit.“
„Je krásné v televizi sledovat, jak lidé pracují s traktory a tím virem se vůbec nezabývají. Traktory totiž všechny vyléčí. A pole také,“ citují média běloruského prezidenta.
Ne, život v Bělorusku se nezastavil. Žádná omezení nad rámec běžného chodu země zatím neexistují. Lidé mohou do kina, do obchodů, na pivo. Vedle startu fotbalové ligy aktuálně vrcholí třeba i hokejová nejvyšší soutěž: hraje se semifinále play off.
„Když jsem byl ve středu v kontaktu se známými z Brestu, normálně šli po tréninku na kafe. Všichni běžně pracují,“ popisuje Lička. „Snad jen v posledních dvou dnech je na ulicích méně lidí než obvykle, ale jen nepatrně. S tím, co se děje na Slovensku a ve zbytku Evropy, se to nedá srovnat,“ přitaká Szöke.
Což platí i na fotbalových stadionech.
Jako by zatím na Bělorusko strach z nemoci, kvůli které umírají lidé po celém světě, nedolehl. Na ligové otvíráky se hlediště nezamykala. Naopak.
„Já sám se chystám jít na tři zápasy,“ chlubil se před víkendem šéf běloruského fotbalu Bazanov. „Nemá smysl hrát bez diváků, když se pak fanoušci stejně srocují před stadionem.“
Na tribuny jich dorazilo takřka deset tisíc. Největší návštěva – přes tři a půl tisíce lidí – byla v Brestu, kde v pátek vykročili za obhajobou titulu. Už bez kouče Ličky, s nímž klub v prosinci neprodloužil kontrakt.
„V minulé sezoně na nás průměrně chodilo až devět tisíc lidí, ale fanoušků neubylo kvůli koronaviru. Spíš proto, že majitel prý o sto procent zdražil permanentky. Lístky už stojí dvanáct rublů (asi 120 korun), přitom v Bělorusku se všude na fotbal chodí asi za tři až šest rublů,“ vysvětluje Lička.
Otázka zní, jestli se bude se chodit i dál.
Ještě minulý víkend se hrály soutěže například v Rusku, na Ukrajině, v Maďarsku a Srbsku. Všude bez diváků. Nejdéle pak s přerušením otáleli v Turecku, což třeba John Obi Mikel, hvězda Trabzonsporu, vyřešil rozvázáním smlouvy. Bál se o zdraví sebe i své rodiny a funkcionářům vzkazoval: „Život není jen o fotbale.“
„Tu kauzu jsem zaregistroval, ale u nás nic podobného asi nehrozí. Strach nemáme,“ ujišťuje Szöke, byť vzápětí dodává: „Je výhoda, že je tu teď zima a všichni pořád nosíme rukavice. Aspoň nějaká ochrana, ne?“
Ve čtvrtek odehrál za Salihorsk celé utkání proti Zhodinu a už v sobotu ho čeká další.
„Měla být reprezentační přestávka, ale protože se zápasy zrušily a reprezentanti zůstávají, hrajeme dál,“ vysvětluje Szöke. „Prý nemá cenu čekat.“
Tak snad se ten spěch Bělorusům nevymstí.
