„Hattrick jsem v lize nikdy nedal. Samozřejmě toužím po tom, aby se mi to někdy podařilo a někde v koutku duše mě možná i mrzí, že to nebylo teď. Ale tým je víc než individualita. Potřebovali jsme, aby Regi dal gól a chytil se. Pro tým je to takto prospěšnější,“ uvědomuje si devětadvacetiletý Daníček, který ze svých 23 ligových branek vstřelil osm z pokutových kopů, z nichž se ještě nikdy nemýlil.
Slovácko - Příbram 5:1, dohrávka přinesla tři penalty, hosté zůstávají poslední |
Druhou penaltu proti Příbrami jste původně kopat chtěl, že?
Šel jsem si pro míč automaticky. Ale Hofi (stoper Hofmann) na mě houkl, ať nechám Regiho. Problesklo mi hlavou, že se teď psalo, že nemá takovou formu, jako když přišel. Regi je útočník, potřebujeme, aby dával góly. Třeba se tímto chytí a v budoucnu nám to vrátí tím, že rozhodne nějaké utkání.
Jaké to bylo kopat penaltu proti prázdné tribuně, kde běžně bývá kotel vašich příznivců?
Mrzí mě, že tam nejsou a nemůžeme to s nimi oslavit. Zrovna jsme dali pod naším kotlem tolik gólů a nemůžeme s fanoušky sdílet emoce, radost. Hlavně v domácích zápasech má na nás ta absence diváků velký vliv. Je to něco úplně jiného, když nás lidé ženou dopředu. Ale máme teď bohužel nějakou situaci, tu my nezměníme.
Jak náročný byl zápas po psychické stránce?
Dlouho jsme nevyhráli, tak jsme už potřebovali tři body jako sůl. Ono je to v tabulce znát. Nabrali jsme bodový deficit na horní patra, ale v koutku duše jsem si říkal, že pořád máme zápas k dobru a můžeme se tam zase vrátit. I na hřišti to podle toho vypadalo, byl to živelný zápas se spoustou nepřesností. Ale myslím, že jsme zvítězili zaslouženě.
