„Gól mě samozřejmě potěšil, ale především jsem byl rád, že jsem si pak mohl při oslavě trošku odpočinout,“ přiznal pětadvacetiletý defenzivní záložník. „Nebylo mi moc příjemně.“
Zdravotní potíže jej postihly chvíli před jeho vyrovnávací brankou. „Dostal jsem loktem do hlavy a postupně se mi zhoršovalo vidění. Měl jsem mžitky před očima,“ popisoval. „Ke konci poločasu už jsem prakticky jen běhal, mžoural a hledal míč.“
Do druhého poločasu Daníček, který do té doby patřil mezi nejlepší hráče Slovácka, ani nenastoupil.
„Něco obdobného se mi stalo i loni v derby se Zlínem. Tehdy jsem zápas dohrál, ale vím, že tam jde o zdraví, takže tentokrát jsem neriskoval,“ poznamenal rodák z Napajedel, který se chystal po zápase dál řešit svůj stav s doktorem. „Bolí mě hlava, není mi nic moc. Domluvíme se, jestli ještě půjdu na nějaká vyšetření.“
Daníček skóroval ve druhém domácím utkání v řadě, opět z toho byl výsledek 1:1. Zatímco remíza proti úřadujícím českým šampionům z Plzně jej těšila, z bodu proti Severočechům byl rozpačitý.
„Viděli jsme, jak Teplice hrály v Karviné - nastřílely čtyři branky a měly dobré šance na další góly. Jsou v laufu, věří si na míči,“ všiml si. „Jenže doma body rozdávat nesmíme.“
Kouč Slovácka Stanislav Levý po utkání vysvětloval, proč změnil obsazení tří ze čtyř postů v obraně - ačkoli defenziva při těsné prohře 0:1 na Slavii zaujala, vrátil do ní po karetním trestu trojici Rada, Košút, Šimko. A dva posledně jmenovaní měli velký podíl na vedoucím gólu Teplic.
„Na Slavii obrana odehrála slušný zápas, ale v předešlých zápasech se její složení ustálilo, tak jsem do ní nechtěl zasahovat,“ poznamenal Levý.
