Když byl před pár dny Lička odvolán z funkce, začal Vidlička předpokládat, že i jeho dny jsou sečteny.
"Nemůžu tvrdit, že by ho tam milovali. Tušil jsem, že se budou chtít zbavit všeho, co je s ním spojené," přiznal. "Ale i kdyby zůstal, chtěl jsem svou situaci řešit."
Vidlička si v nejlepším polském klubu příliš nezahrál. Wisla ho získala na pravý kraj obrany, kde měl nahradit reprezentanta Baszczyńského. Jenže domácí opoře na poslední chvíli nevyšlo zahraniční angažmá, proto zůstala.
Česká posila kvůli tomu nastupovala na místech, které jí tolik neseděly - hlavně v záloze. "Počítal jsem, že budu hrát pravidelně, ale odehrál jsem nějakých šest sedm zápasů," popsal Vidlička, který si na konci sezony aspoň užil mistrovských oslav.
Třiadvacetiletý obránce začal s přípravou později než staronoví spoluhráči ve Zlíně. Aby zvládl zátěž nedělní odvety s Gentem, naordinoval si v týdnu individuální trénink.
"Potřebuji ho," vysvětlil.