Místa na tribuně stadionu Gradski vrt, kde se schází Kohorta, byla snadno identifikovatelná i při včerejším tréninku. Podle vytrhaných sedaček. Epicentrum bývá uprostřed dlouhé východní tribuny, ale obvykle obsadí celou stranu. "Je ctí každého fanouška získat lístek na východní tribunu," píše se na internetových stránkách Kohorty. Ty jsou mimochodem velmi dobře udržovány a dokáží se ctí nahradit chybějící oficiální klubový web.
Vedle údajů o historii a současnosti týmu i jeho fanklubu je zde ve formátu MP3 ke stažení osm bojových chorálů. Stejné písně znějí už dva dny i z místní rozhlasové stanice, a tak slávističtí fotbalisté jistě už brzy uslyší nacvičené sbory zpívat: "Volim dres bijelo-plavi! Volím modrobílé dresy!, Kohorta smo mi! My jsme Kohorta!, nebo Zapalimo vatre pobjede! Zapálíme vítězné vatry!"
Ohňostroje, petardy i dýmovnice jsou běžnou výbavou člena Kohorty, chloubou se stala vlajka o rozměrech 40 x 9 metrů, pod kterou se schová velká část východní tribuny.
Fotbal je pro hrdé Chorvaty příležitostí seberealizace a klubismus tu má velkou tradici. Tak jako v Osijeku mají svoji Kohortu, ve Splitu chodí na Hajduk Torcida, Dinamu Záhřeb fandí Zlí hoši v modrém - Bad Blue Boys, Rijece Armada a fanoušci klubu Cibalia Vinkovci si říkají jednoduše Ultras.
Některé fankluby drží pospolu a dohromady čelí svým nepřátelům. V Osijeku se chlubí tím, že při zápasech s "družebním" Hajdukem Split fandí oba tábory společně, tak jako to v Česku kdysi dokázali vlajkonoši Ostravy a Chebu. "Na druhou stranu nikdy jsme se neměli v lásce s Bad Blue Boys ze Záhřebu," píše se na stránkách www.nogomet.com/kohorta. Jedním z nezapomenutelných zážitků prý bylo vystavení modré rakve na tribuně Kohorty při utkání Osijek - Záhřeb v roce 1996.
S Kohortou se za čtrnáct dní seznámí i Praha, NK Osijek totiž už požádal o tisícovku vstupenek na odvetné utkání.
 Jménem Kohorty je popsaná každá druhá zeď v Osijeku |
