Kvůli vyloučení v partii s Mladou Boleslaví si odseděl dva ligové zápasy na tribuně. Ve středu si po 18 dnech zase zakopal, v poháru proti Hradci Králové se připomněl gólem, ale teď by zase musel čekat, než si obuje své módní kopačky.
"Kluci jsou rádi, že mají volný víkend. Odpočinou si od fotbalu a budou s rodinami. Já bych uvítal, aby se hrálo," povídal vicemistr světa dvacetiletých. Ligový zápas je daleko, po reprezentační přestávce až v pondělí 23. listopadu v Olomouci.
A tak si Mareš domluvil s trenérem Plíškem, že si dnes zahraje za divizní béčko. Tak moc mu fotbal scházel! V jednom má jasno: "Už nikdy se nechci dostat před disciplinární komisi. Pauza byla dlouhá."
Dvojzápasový trest mu fotbalový soud vyměřil za to, že se při rohu ohnal po Kyselovi. Byť se o jeho obličej jen otřel a soupeř pád přihrál, trestu neunikl. "Nechtěl bych se k tomu už vracet. Je to za mnou."
Jen z hlediště viděl, jak Teplice vítězí v Kladně i ve šlágru s druhým Jabloncem. "Moc příjemné to nebylo," nelíbila se mu role diváka. "Na Kladno jsem přijel kluky povzbudit, chtěl jsem být co nejvíc s týmem, abych z toho nevypadl. První utkání ještě šlo nějak přetrpět."
Ovšem Jablonec, zápas podzimu, to už byla muka. A možná skutečně výchovná facka. "Když jsme přijížděli na stadion a já viděl diváky, jak jsou nachystaní, hodně mě to zamrzelo," vybavuje si. "Bylo mi dost líto, když jsem na kluky jen koukal a nemohl jim vůbec pomoct."
Když pykal za svůj hřích, přišla i jemu na mail výzva příznivcům, ať chodí na fotbal a podporují Teplice.
"Každý den jsem to slyšel od lidí snad třicetkrát. Říkali: Hele, přišel mi mail, jak se fanoušci burcují. I já ho dostal." Paradoxně i on pomohl motto výzvy naplnit, vždyť proti Jablonci byl jen za fanouška.
Stejně jako tehdy i ve středečním poháru s Hradcem Králové postrádaly Teplice obvyklou lehkost.
"Musíme se připravit, abychom zase mančafty přehrávali," velí dravý útočník, na hřišti správný drzoun."Proti Hradci sice lidi někdy pískali, ale byly i momenty, kdy povzbuzovali. Za to jim patří dík."
Gólem ve 3. minutě jako by se Mareš přihlásil o návrat do ligové sestavy. "Ano, bral jsem to tak, že bojuji o zápas v Olomouci," nepopírá. "Chtěl jsem trenérovi dokázat, že jsem z toho nevypadl. Že jsem v té pauze na sobě tvrdě pracoval, sám si přidával v tréninku. Dal jsem gól, což je pro útočníka cenné."
Olomouc, to bude síla. Poslední 4 kola = 4 výhry, 13 nastřílených gólů! "Hraje útočně, ale my tam půjdeme na vítězství," nebojí se Mareš, spolu s Mahmutovičem nejlepší střelec týmu se čtyřmi góly.
Teplicím už chybí málo k tomu, aby si zajistily přezimování na vedoucí příčce. I Mareš však drží klubovou linii a bezbřehé euforii nepropadá. "Je teprve půlka sezony, může se to rychle přehodit. Prohrajeme pár zápasů a jsme zase dole."
On sám má možnost to nedopustit. Je zpátky na scéně. "Během pauzy jsem načerpal sílu," našel aspoň jedno plus. Zužitkuje ji i v dalších zápasech?
