Klub, na který si dělají nárok příznivci ze všech koutů země? Podle internacionála Jana Bergra je to možné, on sám vidí v Marečkovi vhodného kandidáta na příštího vůdce nejsledovanějšího českého klubu.
Ať už jsou úvahy jakékoli, sedmatřicetiletý Mareček zůstává zlínský patriot, kterému se do světa nechce. Úspěchy chce sklízet se Zlínem. Po loňské premiéře v nejvyšší soutěži, v níž přivedl ligového nováčka na sedmé místo, má možná nakročeno ještě výš.
V polovině letošního ročníku je klub na pátém místě. Jeho mužstvo, zdá se, zraje jako víno. Ani Mareček už není při setkání s novináři ostýchavý.
Navíc - všechny "tištěné názory" se naučil brát s rezervou. I ten Bergrův ze sloupku, který bývalý reprezentant pravidelně píše pro týdeník Reflex.
"Hlavní je nepřeceňovat zprávy, které se na veřejnosti objevují," říká úspěšný trenér. "Mediální hry jsou přece také součástí fotbalu."
Jaký máte vůbec vztah ke sdělovacím prostředkům?
Rezervovaný.
To je všechno, co chcete říct?
No - kladné informace určitě potěší, i ty negativní umím strávit. Na druhou stranu znám i jiné způsoby, jak se dostat ke klíčovým informacím. Většinou je můžu získat z komunikace s odpovědnými lidmi. Víte, mezi svazem, kluby a sponzory jsou jisté vazby. A pro mě je nejlepší řešení debata s konkrétním partnerem, kterého se informace týká. Na internetu, v novinách, v televizi se mohou objevit jen náznaky nebo zkreslené informace. Jistě, čtenáři tuto možnost nemají, tak musí věřit zdrojům, za které zaplatí. Tím vším chci říct, že je lepší přistupovat ke zprávám, které se třeba objevují takzvaně seriálově, s odstupem.
Narážíte tím zřejmě na zprávy, které přiživuje samotný zlínský klub. Často se hovoří o prodeji nejlepších zlínských obránců Vidličky a Koubského do zahraničí. Jednou má jít Vidlička do Eindhovenu, pak do Anderlechtu nebo do Sparty. Koubského prý chtějí v Itálii, zájem měla i Aston Villa. Mimochodem, jak je to s jejich případným prodejem teď? Nastoupí vůbec v sobotu do zimní přípravy?
Vidlička a Koubský, to je vážně trochu evergreen. Tento případ má vůbec zvláštní mechanismus. Hráči vědí, že je chce klub prodat, na druhou stranu si vedení jejich služeb váží a nechce se ukvapit. I já cítím jistý rozpor. Oddíl chce mít na jedné straně informace pod pokličkou, na druhé se je snaží vynášet.
Jak se mají čtenáři v této "mediální hře" vyznat?
Zlín je klubem, který získává určitý zdroj příjmů z prodeje hráčů. Nepatříme k velkoklubům, kterým kryjí rozpočty výhradně sponzoři nebo zdroje ze soutěží UEFA. Je tedy zcela přirozené, že se dbá také na mediální stránku věci. Berte to tak, že hráči, kteří jsou v reprezentaci patří na fotbalovém trhu k nejperspektivnějším a nejžádanějším. Je zapotřebí, aby se jejich jména v médiích frekventovala. Pokud by hráč nebyl mediálně zajímavý, jednání se nebudou prezentovat.
Často se objevují také zprávy o návštěvě nejrůznějších pozorovatelů. Kvůli Vidličkovi třeba přijel poradce trenéra PSV Eindhoven. Jaký význam mají tato sdělení?
Už samotná přítomnost skautů evokuje spekulace, na koho se vlastně přijeli podívat. A jsme znovu u vyřčeného. Je přirozené, že většinou zájem skončí u hráčů, kteří jsou momentálně řekněme v kurzu. Jak ale říkám, je to součást fotbalu. Mediálních her. Tak to chodí.
Jakou roli v tom hrajete vy sám?
Já? Žádnou. Ode mě se chce, aby bylo mužstvo připraveno na každou variantu. Tedy na možnost hrát bez jednoho nebo obou žádaných hráčů.
Řekněte upřímně. Myslíte, že Vidlička a Koubský zůstanou?
Myslím, že do konce sezony ano. Ale je to jen můj osobní názor.
Jakým způsobem spolupracujete s vedením oddílu na tvorbě nového kádru?
Tipy na nováčky dávám přirozeně já. Pak je na pořadu konzultace s vedením. Klub funguje na bázi obchodní společnosti, takže je logické, že všechny transfery sledují ekonomickou stránku věci. Nejde tedy jen o to, kolik sledovaný hráč stojí, ale také o návratnost investice, o smysl jeho dalšího využití. Pokud je navíc fotbalista věkem perspektivní, tak se sleduje další zefektivnění ekonomického hlediska. Tedy jeho případný prodej. Často jde o citlivou záležitost, která chce svůj čas. Nemusíme chodit daleko. Třeba Zemánek, Janda, Babnič, Blaha, všechny tyto transfery se dotáhly poslední přestupový den. Budu se opakovat, ale znovu musím k otázce doplňování mužstva říct, že nejde chytat sumce, který leží na dně, když je ještě zamrzlý rybník.
Zlín je v tabulce pátý. Dá se předpokládat, že změny nastanou. Nebo chcete dohrát soutěž s podzimním kádrem, bez posil?
Musím být přesvědčen, že mužstvo dokáže pracovat na sobě tak, aby se výsledky dostavily za každé situace. Tvrdil jsem už loni, kdy jsme na tom byli hodně špatně, že za vším stojí jen tvrdá práce. To je největší devíza. Pokud začne působit fikce, že naše výkonnost bude menší nebo slabší kvůli tomu, že nedošlo k oznámenému transferu, tak to je počátek konce. K tomu nesmí dojít, ať už se uskutečnily jakékoli změny směrem ven nebo dovnitř. Za všech okolností musí všichni, nebo většina v klubu, myslet na to, že budeme lepší. To je jediný motor, který žene i oslabená mužstva dopředu. Fotbal hraje jedenáct lidí.
Obrazně řečeno, co pohání zlínský motor?
Už jsem to říkal, práce. I hráči, kteří nehrají pravidelně, musí na sobě makat jako kdyby hráli. Zatím se nám to daří. Nelibuju si ve chvalozpěvech, ale nesmírně si cením toho, jak se letos tým vypořádal s potížemi. Když byl Josef Mucha střelcem mužstva, tak se zranil. Mužstvo se ale se ztrátou vyrovnalo. Stalo se tak jedině proto, že ti, co do té doby neměli místo, tvrdě pracovali. Zkrátka byli připraveni na dobu, kdy na ně přijde šance. A prosadili se. Pokud by mančaft nepracoval s vírou, že příležitost dostanou v určité fázi soutěže všichni borci, tak k něčemu podobnému nedojde. Nastala by negativní sebereflexe, ztráta motivace. Ten vnitřní motor je skutečně velmi důležitý.
Jak vůbec vnímáte prozatímní postavení v soutěži? Zlín zatím nikdy výš než pátý v samostatné soutěži nebyl.
Neřeknu nic nového, jen že fotbal se nedá plánovat. Prvotní je věřit, že to s námi může být ještě lepší. Momentálně se nacházíme na druhém až pátém místě. To je potěšitelné a zároveň zavazující. Zdůrazňuju ale, že půjdeme stále zápas od zápasu. Žádné příčky si dávat před sebe nebudeme. Prioritou je hrát dobrý fotbal pro lidi. Fotbal, na který se dá dívat. A pokud bude navíc klub schopen ekonomické samoregulace, jde správnou cestou.
Loni jste Zlínu premiérově vybojoval účast v Intertotu, klub se ale možnosti hrát letní soutěž zřekl a přenechal přihlášku jiným. Pokud se na konci sezony situace zopakuje, zachováte se stejně?
Tvrdím, že tým musí být vyladěn tak, aby vytížení v soutěži nemělo negativní vliv na výkony v hlavní soutěži, tedy v lize. Tvorba mužstva, to je dlouhodobý proces. Loni bychom neodehráli mezinárodní utkání s vážností, kterou souboje vyžadovaly. Příští léto už může být situace jiná. U řady hráčů, kteří loni jen nakukovali do ligové šatny, je patrný výkonnostní posun. Je proto třeba ustálit kostru týmu, aby se zátěž mohla rozmělnit na větší počet hráčů. Aby se dalo mixovat herní a tréninkové zatížení. Pokud tedy budeme vývojově o kus dál a nastane potřeba mezistátní zkušenosti, může být účast v Intertotu dobrá. Pohárová budoucnost je ale zatím v nedohlednu. Teď mě zajímá start zimní přípravy. Začínáme v sobotu 3. ledna.
