"Musím říct, že jste mile překvapil. Vydržet s námi celý den makat, porvat se s těžkým terénem. I hráči podcenili vaši výdrž a zarputilost. Teď vás chválí," řekl trenér Jiří Plíšek. Díky za poklonu, trenére, ale jeden den stačil.
Teď jste mohl vidět, jak trénuje amatér s profíky. Mohl by zvládnout třeba týden zimní přípravy?
Pokud by do toho šel z voleje, tak těžko. Jeden trénink nebo jeden den je něco jiného, ale jinak by se únava nasčítala a velmi pravděpodobně by během týdne došlo ke svalovému zranění. Ta příprava je tvrdá pro trénované hráče, natož pro amatéra.
Asi by vám i vadil, že?
Popravdě jsem spoléhal na to, že se na tuhle zkoušku přihlásí člověk, který tuší, co ho čeká a bude aspoň trochu nachystaný – fyzicky i mentálně. To se potvrdilo. Něco jiného by bylo, kdybychom měli třeba herní trénink, což by možná vadilo souhře a kombinacím. Ale třeba byste překvapil i tam.
To spíš ne, už takhle to byla strašná fuška. Do kolika let má vlastně amatér šanci, aby se víceméně z nuly mohl vypracovat až do ligy? Jan Koller to dokázal po dvacítce.
Honza Koller byl absolutně výjimečnou záležitostí. On byl samorost, pro něj neexistuje žádná definice. Jeho schopnost adaptace na zátěž i tělesné dispozice byly mimořádné. Díky tomu dohnal fyzické nedostatky a technické dovednosti. Platí, že čím déle se s opravdu vrcholovým fotbalem začíná, tím procento úspěšnosti výrazně klesá. Hráči už jsou navíc přebraní a vysledovaní. Jen výjimečně se stane, že v nízké soutěži zůstane diamant, který ještě lze obrousit.
Redaktor MF DNES Jan Palička zkouší na vlastní kůži zimní přípravu fotbalistů Teplic.
Vy jste takový diamant potkal?
Kdysi ve Slavii jsme měli kluka, který hrával pražský přebor a už byl v kolonce, že se nedostane výš. Michal Šmíd se jmenoval a později si zahrál ligu z Budějovice a dnes patří v Dukle do základní sestavy. Tomáše Sedláčka jsme přivedli do Boleslavi z Rožďalovic, které hrály A-třídu. I to byla trefa, kterých je velmi málo.
Pokud by s vámi amatér absolvoval týden zimního tréninku, co by mu to dalo?
Leda by to šokovalo jeho organismus, žádný dlouhodobý efekt by z toho nebyl. Je to stejné jako s hubnutím: když po týdnu přestanete, nic z toho není.
Mimochodem, ten čtvrteční den byl opravdu těžký, i pro samotné hráče. Jak se k nim při takových dávkách chováte, abyste je psychicky nezdeptal?
Musíte poznat, co kterému hráči zrovna pomůže. Jestli je lepší spíš povzbudit, pohladit nebo vyprovokovat. Na každého platí něco jiného. Taky záleží na únavě.
Našel by se vůbec někdo z hráčů, kdo by při nekonečných výbězích lesem nebrblal?
Jsou tací, kteří to odmakají a neřeknou před vámi jediné slovo. Přesto to v nich bublá. Tohle jsou tréninky, kdy to ze sebe musíte dostat, zanadávat si. Hoši si to můžou dovolit. Jen ať se vyřvou!
Takže vám reptání nevadí? Já si ho při běhu na vaši adresu vyslechl spoustu.
Vůbec ne, naopak. Tím je poznat, že hráč tréninkem žije, že ho kouše. Vlastně by to byla chyba, kdyby nereptali. Pak bych se musel ptát sám sebe, jestli jsem zvolil dostatečně náročný trénink.
Když vám na soustředění nevadí reptání, tak co tedy?
Těch zásad je víc. Určitě používání telefonu v době jídla, to se prostě nesmí. Soukromé záležitosti se řeší jinde a jindy.
Čtěte v pondělím vydání deníku MF DNES:
původní reportáž z přípravy teplických fotbalistů - jaká je to dřina na vlastní kůži a jak moc zimní příprava bolí.
Co dál?
S jídlem je spojená další zásada: nikdo nevstane a neodejde z jídelny dřív, než nedojí poslední.
Všiml jsem si, hráči čekají na váš pokyn.
Už ani pokyn nedávám, tohle je prostě otázka slušnosti a respektu.
Co kdybych na trénink přišel pozdě?
Na to pamatuje vnitřní řád týmu. Ceník je mezi hráči, kteří si tohle hlídají velmi poctivě.
Kdybych si třeba po obědě dal malé pivo na lepší usnutí?
Ne, nesmíte! Pokuta. Neřeknu vám kolik, ale prostě se to nesmí. Napít se alkoholu během soustředění znamená hrubé porušení disciplíny.
Co se ještě nesmí?
Chci, aby hráči dbali na rehabilitaci, na stravu, na pitný režim, na včasné příchody. Chci po nich, aby třeba včas oznamovali, když cítí jakékoli zdravotní problémy. Pokud něco zatají a je z toho posléze zbytečné zranění, tak mě to rozčilí. I tohle považuju za neprofesionální přístup, ten netoleruju.
