„Náročné, ale jsem šťastný. Hrozně jsem se těšil, že si zahraju větší fotbal, třetí liga není ono. Prvním kontaktem jsem dal gól, to každému pomůže,“ pochvaloval si 25letý forvard, který se do první ligy vrátil po dlouhém marodění nejlépe, jak mohl.
Úleva dát gól po tak dlouhé době?
Určitě, je to vysněné. Říkal jsem manželce, že potřebuji dát co nejdřív gól. Za Bohemku jsem ve druhém kole v Příbrami v jasné šanci dal nad a pak začnete přemýšlet, když jste někde nový. Třeba se prohraje, nedaří se a vy nedáváte góly. Jsem zvyklý dávat góly a jsem rád, že to tak dopadlo. Doufám, že jich dám co nejvíc, ale neupínám se k tomu, hlavně, že budeme vyhrávat, dělat body a budeme spokojení.
S novými spoluhráči jste si padli do noty?
S klukama čtrnáct dní trénuju a vyhovují mi, jsou tu super fotbalisti. Oba dva góly jsem musel dát, nebo nemusel, ale byly to krásné nahrávky. Takhle mi nahrávají i v tréninku a i tam dávám góly, takže se cítím dobře.
Vzpomněl byste, kdy jste dal v lize naposledy gól?
Poslední kolo jsem hrál ještě za pana Rady na Slovácku, to jsou dva roky, to nemá cenu sledovat. Je to minulost, prošel jsem si problémy a je to naštěstí pryč.
Na hlavě jste měl i třetí gól.
Grigar to hezky chytil. Bavil jsem se s Buchtou, že jsem to měl dát trochu níž. Já jsem se hlavně snažil to tlačit více dolů, jako to vždy dělal David Lafata, ale ještě nejsem tak dobrý jako on. Mrzelo mě to hodně, mohl jsem dát hned tři góly.
To byste brzo nahradil Plška, který jich dal za podzim sedm.
Plša tu dával hodně gólů, ale nechci nic lepit. Nejsem Plšek, jsem Juliš. Kluci jsou hrozně dlouho pohromadě, snad zapadnu do jejich mozaiky a budeme vyhrávat. Fotbalisti jsou tu super, docela jsem se tu našel, od prvního tréninku jsem nadšený a jsem tu rád.
