Jen tak někdo si na dvě penalty po sobě nestoupne, chválil Diviš Daníčka

Po téměř sedmnácti letech zahrávali fotbalisté Slovácka v jednom ligovém zápase dva pokutové kopy. Dva dárky od hráčů Karviné, kteří zhruba deset minut před pauzou i deset minut po ní ve vápně zbytečně faulovali záložníka Jaroslava Diviše, zužitkoval kapitán Vlastimil Daníček ve dva góly.

„V první situaci mě obránce držel kolem pasu. Myslím, že jasná penalta. Ve druhé jsem šel do hlavy, protihráč mě neviděl, chtěl kopnout do balonu, ale trefil mě kolíky do stehna. Zase jasný faul,“ krčil rameny Diviš.

Klíčové situace však nepřišly nahodile, Slovácko k výhře 2:0 dokráčelo po suverénním výkonu. Zatímco před týdnem při jarní premiéře v derby ve Zlíně zvítězilo zásluhou vlastního gólu, aniž by kterýkoli z týmů byť jednou vystřelil na bránu, tentokrát svěřenci Martina Svědíka vyslali dvanáct přesných pokusů, vesměs hodně nebezpečných.

„Nedělal bych tragédii z toho, že v derby ani jeden tým nevystřelil na bránu, zápas měl jiný ráz,“ namítl kouč. „Chtěli jsme teď být aktivnější, ale ani k tomu nebylo potřeba dávat pokyn. Hráči si sami uvědomovali, že do útočné fáze se musí víc tlačit. Jsem rád, že se to zlepšilo, ale v zakončení musíme být lepší, to bylo od nás hazardování.“

Tutovky zahodili Diviš, Zajíc, Hofmann, Daníček nebo Kalabiška. „Celý první poločas jsme byli lepší. Měli jsme šance, hodně standardek. Jen škoda, že nám z toho něco nepadlo,“ povzdechl si Diviš. „Směrem dozadu jsme byli stoprocentní, nevybavím si, že bychom Karvinou do něčeho pustili.“

Slezský celek, který je spolu s pražskou Duklou na chvostu tabulky, byl v zápase neškodný i kvůli absenci svého nejlepšího střelce Tomáše Wágnera, který celý týden bojoval s virózou.

„Něco jsme o tom zaslechli, ale připravení jsme byli na variantu bez něj i s ním. Nevadilo nám to, že nehrál, Wágnerova síla ve vzduchu v šestnáctce je velká,“ poznamenal slovácký trenér Svědík.

Souhrn

22. ligového kola

Jeho týmu naopak pomohlo uzdravení útočníka Tomáše Zajíce, díky čemuž se Diviš mohl stáhnout na svou pozici na kraji hřiště.

„Mě to bavilo ve Zlíně na hrotu i teď v záloze. Jsem hlavně rád, že můžu hrát a pomoct týmu,“ reagoval Diviš, jenž měl velký podíl na všech třech jarních gólech týmu, ačkoli ani u jedné není vedený jako autor. Sám však chválil především Daníčka za to, že proti Karviné obě penalty, které pro něj vybojoval, proměnil. „Jen tak někdo si na dvě penalty po sobě nestoupne.“

Daníčka za to ocenil i trenér Svědík: „Cením si toho, že se Vlasta zachoval jako správný kapitán.“

Hattrick? To by bylo smutné

Fotbalisté Slovácka Vlastimil Daníček a Stanislav Hofmann slaví gól v zápase s Karvinou.

Coby defenzivní záložník má fungovat jako štít proti útočným akcím soupeře. To se ve dvou jarních zápasech podařilo, Slovácko v nich udrželo čisté konto a ani jednoho soupeře nepouštělo do gólových šancí.

Vlastimil Daníček ale proti Karviné zároveň dvakrát skóroval z pokutových kopů a s pěti brankami už je letošním nejlepším střelcem týmu. Teď poprvé navíc gólem přispěl i k bodovému zisku.

„Neřekl bych, že jsem penaltovým specialistou. Prostě si to vezmu a dám gól. Nepřeceňoval bych to,“ mávl rukou Daníček, který v této sezoně proměnil všechny čtyři pokutové kopy.

Proti Karviné jste pokaždé skóroval po zemi. Tak jste to chtěl?
Hlavně jsem se snažil, abych měl čistou hlavu. Vnitřně se uklidnit, nevnímat okolí.

Bylo těžké jít v jednom zápase na dvě penalty?
Zažil jsem takovou situaci poprvé. Ale bylo to za stavu 1:0, nebylo to úplně kritické. Horší by to bylo, kdybychom třeba prohrávali.

Zdálo se, že při druhé penaltě jde k míči i Marek Havlík.
My jsme si o přestávce řekli, že případnou druhou by šel kopat Mára. Ale viděl jsem, že on si nebyl úplně stoprocentně jistý, že by si to položil, kopl a proměnil. Tak jsem si míč vzal zase já.

A nakonec jste byl velmi blízko hattricku, že?
Trefil jsem ze šance tyčku. Ale kdybych ho dal zrovna já, myslím, že to by bylo hodně smutné. (směje se) Hattrick se mi povedl snad jen někdy v přípravce, to se nepočítá.

Pod trenérem Svědíkem jste vyhráli pět zápasů ze šesti. Čím si tu formu vysvětlujete?
Je to tvrdou prací, tvrdým dodržováním taktiky. V tom je celý realizační tým neústupný. Všichni musíme vědět, co máme hrát, a musíme to plnit. Kdo by se zapomněl, ten zkrátka nehraje, to je základ.

Polepšili jste si už na osmé místo.
Na tabulku se nedívám, jen se to občas někde doslechnu. Je to fakt o tvrdé práci, v Olomouci jsme trošku polevili a hned se to projevilo, prohráli jsme. Musíme fakt dřít akaždý zápas si plnit, co máme, pak se to vrátí.