Pět dnů před domácím zápasem Ligy mistrů s Barcelonou, jedním z největších v klubových dějinách, slávisté po chabé pětačtyřicetiminutovce prohrávali s Příbramí.
„Přitom přišlo přes šestnácti tisíc lidí, fandili už před zápasem, byť to byl v uvozovkách jen obyčejný ligový zápas. O to víc mě mrzí, jakým výkonem jsme se v prvním poločase prezentovali. Po reprezentační přestávce jsme se rozjížděli tradičně pomalu, pomohla nám až střídání,“ oddechl si Trpišovský. „Fanoušci naštěstí byli trpěliví a my jsme to trochu ve druhém poločase zachránili.“
Pomohly vám i góly po situacích, které soupeřům připadaly přinejmenším sporné: penaltová ruka Cmiljanoviče a před druhou brankou zase standardka po souboji Petráka s Holešem. Budete se na to při hodnocení zápasu zaměřovat?
Budu řešit hlavně to, proč jsme zase neproměnili šance, které jsme měli. Budu si rozebírat individuální výkony v prvním poločase. Ale standardky nám pomohly, to je pravda, protože góly ze hry nám chybějí, byť je to kolikrát o centimetrech.
Musel jste o přestávce v kabině zvýšit hlas?
Něco jsme si řekli, vysvětlovali. Bavili jsme se o tom, že musíme především zlepšit pohyb. My byli v prvním poločase mistři světa v tom, že jsme strávili spoustu času na lajnách a vůbec jsme se nedostávali do nebezpečných prostorů. Bylo to od nás hrozně profesorské, takové studené. Hráli jsme mizerně ve středu hřiště, z čehož rezultovala i branka na nula jedna.
Brankář Kolář kvůli ní přišel o sérii bez obdrženého gólu. Inkasoval po 788 minutách.
Nepřeju mu to, protože tím golem odnesl výkon celého mužstva v prvním poločase. Byly to vlastně jediné dvě střely na naši bránu - ta z přímého kopu a následná dorážka. Na druhou stranu jsem rád, že tohle téma je před důležitým zápasem pryč, protože se uvnitř týmu hodně řešilo. Ondra aspoň teď má před sebou další cíl, aby se pokusil vytvořit další podobnou sérii.
Do zápasu nezasáhli někteří reprezentanti, byly za tím zdravotní problémy?
Po reprezentační přestávce je to vždycky složité - a u každého trochu jiné. Třeba Júsuf se vrátil v noci ze středy na čtvrtek, Olayinka letěl zpátky asi čtrnáct hodin, takže nebyl v ideálním rozpoložení. Chtěli jsme vsadit na hráče, kteří tu s námi trénovali, a podle toho jsme tým skládali. Je fakt, že někteří drobné potíže měli a my jsme nechtěli před náročným programem, a tím nemyslím jen středeční duel s Barcelonou, riskovat další zranění.
Mluvíte například o Hovorkovi?
Všichni doufáme, že se nám vrátí třeba už na středu, ale záleží na doktorech, jestli ho do zápasu pustí.
Co Traoré, který nehrál od duelu v Miláně?
Jeho stav se lepší, větší část už odtrénuje s mužstvem, ale ta noha ho pořád bolí, kulhá na ni. S bolestmi by byl schopen absolvovat celý trénink, ale jsme opatrní, aby si třeba nepřivodil zranění na druhé noze, což se v takových případech občas stává. Na zápas to zatím nebylo.
To barcelonský Messi, kterého v úvodu sezony zranění limitovalo, už v plném zápasovém vytížení je. Jste rád, že se ve středu v Edenu pravděpodobně představí i on?
Hrozně rád! Přál bych si, aby nastoupily všechny hvězdy Barcelony. Když už máme tu možnost se s nimi utkat, ať hrají ti nejlepší. Pro nás je to velká událost, zápas desetiletí proti klubu toho nejvyššího levelu.
Ale připravit mužstvo na takového soupeře asi nebude úplně snadné.
Pro nás je skvělé už jen to, že se vůbec na tým, který celý život sledujeme v televizi a maximálně si s ním zahrajeme na playstationu, můžeme připravovat. Jejich zápas proti Eibaru měl u nás v kabině velkou sledovanost, kluci koukali na tabletech, na mobilech, což normálně nedělají. Každý z nás ty hráče dobře zná, takže v tom naopak příprava může být jednodušší. Ale hlavně se už všichni těšíme. Slavia proti Barceloně, teď už je to realita, ne jen herní konzole.
