Jenže: právě Příbram měnila trenéra během roku hned dvakrát. Po Davidu Vavruškovi přišel v 6. kole Karol Marko a toho od 20. kola střídal František Straka.
"Ono je to s těmi trenéry prostě těžké a nevyzpytatelné. Obvykle půl roku makají a pak se najednou zblázněj. No a já přece nemůžu vyměnit patnáct hráčů," poznamenává Starka rezignovaně. "Ale jako všude i u trenérů v tomhle směru existují výjimky. Stačí si připomenout třeba jména Vrba, Lavička, Šilhavý nebo Komňacký."
První muž fotbalové Příbrami rozvádí svá slova o tom, že u něj mají trenéři volnou ruku.
"Mám v našem klubu už dlouho zavedenou praxi, že se s trenéry scházím den před zápasem. Oni mi řeknou sestavu a hlavně to, co chtějí hrát. Já si k tomu řeknu svoje, třeba že se mi v sestavě někdo nelíbí a tak. Ale v žádném případě kouče nenutím, aby to udělal podle mě, prostě zůstává to na něm. Jenže když si to udělá podle sebe a tři čtyři zápasy po sobě nepřijdou výsledky, má se mnou trenér samozřejmě problém."
Co vlastně stojí za trenérským zblázněním?
"Jsou to zvláštní situace, kterým většinou ani pořádně nerozumím. To zbláznění pochopitelně myslím v nadsázce, ale po čase to zkrátka už nejsou takoví lidé, jací do trenérské funkce nastupovali."
Pokud jde o mladého kouče Vavrušku, který se příbramských fotbalistů ujal už v závěru předloňského jara, Starka je přesvědčen, že změna u něj nastala loni v polovině dubna po remíze 4:4 v Olomouci.
"David tehdy dal médiím rozhovor, ve kterém si postěžoval tom smyslu, že se pořád píše o Plzni a Spartě, zatímco Příbram hraje taky parádní útočný fotbal, dává hodně gólů a přitom je v novinách přehlížená. No, v podstatě měl pravdu, ale já mu říkám, že takhle se vyjadřovat nemůže. Urazils fotbalového boha, povídám. A najednou mu to nešlo, nevěděl si rady. Příbram od té doby nevyhrála, přišly tři remízy, sedm porážek a po pátém kole nové sezony patnácté místo," připomíná Starka.
Třicet trenérských jmen v jednom soutěžním ročníkuPlzeň: Pavel Vrba |
Jenže Vavruškův nástupce Karol Marko si při svém druhém příbramském angažmá nevedl o moc lépe. Ze čtrnácti ligových duelů vyhrál jen tři, čtyřikrát remizoval, sedmkrát prohrál a Příbram byla pořád patnáctá, tedy na sestupové příčce.
"Něco se stalo mezi trenérem a kabinou, tenhle vztah nefungoval, zkrátka složitá situace. A s generálním ředitelem Petrem Větrovským jsme se radili a vzešlo z toho jméno František Straka. Takže jsem se s Karolem Markem rozloučil, on to vzal chlapsky a zůstal nad věcí. Taky jsem na tom byl tak, že jsem si v duchu říkal, že když to Straka nevezme, nechám trénovat asistenty a ty věci o taktice řeknu hráčům před zápasem sám," pokračuje Starka.
Straka si vzal pár hodin na rozmyšlenou a na příbramskou nabídku kývl.
"Domluvili jsme se v pohodě, nechal jsem na něm, jak dlouhou chce smlouvu a plácli jsme si na necelé dva roky, teda do konce příštího kalendářního roku," upřesňuje Starka. "Vím, že se o něm říká, že je trenér záchranář, a taky to pořádně oživil. Ale já mu věřím i dál a snad to bude v pořádku. Mám rád komunikativní trenéry a vím, že Straka se s hráči baví v jednom kuse. Takže v novém ročníku uvidíme."
Na poznámku, že Straka patří k mimořádně drahým trenérům, Starka reaguje: "Jeho smlouva nepřekračuje obvyklý ligový průměr. Peníze má dobré a je se smlouvou spokojený."
Zatímco Příbrami se druhá trenérská změna vyplatila a Straka tým v nejvyšší soutěži udržel, tentýž případ selhal v Českých Budějovicích.
Co vyšlo v Příbrami, to se nepovedlo Jihočechům
Jihočeši po 6. kole odvolali Františka Cipra a k mužstvu přišel Miroslav Soukup, který nuceně skončil ve Slovácku. Avšak jarní část ligy, tedy od 17. kola, začal místo Soukupa asistent Pavol Švantner. Jenže pod Švantnerem zůstaly Budějovice patnácté a sestoupily.
"Když jsme teď na jaře v Budějovicích hráli, bavil jsem se s jejich generálním manažerem Jirkou Kotrbou, se kterým jsme jako s trenérem před časem hráli tehdejší Pohár UEFA. Říkám mu, proboha, proč tady sedíš v kanceláři, vždyť ty jsi přece trenér. A dobrý trenér, nic jiného. Jenže jemu už se na lavičku asi nechtělo a jak dopadl? Tři kola před koncem se musel i z té kanceláře pakovat," říká Starka.
A jaké trenérské změny příbramského šéfa nejvíc překvapily? "Určitě v Jablonci a v Olomouci. Dobře vím, že zrovna jablonecký šéf Pelta není příznivcem takových změn. No a Olomouc mě překvapila hned dvakrát. Poprvé vyhazovem Pivarníka a podruhé tím, že u nás v Příbrami hrála poprvé pod Kotůlkem a vyhrála."
Na rozdíl od Českých Budějovic a Hradce Králové, kde nový kouč Luboš Prokopec východočeské fotbalisty také před sestupem nezachránil, vyšla trenérská změna v Ostravě, kde od 13. kola převzal tým místo odvolaného Radoslava Látala kouč Martin Pulpit.
Pulpit doplatil na kritiku klubového vedení
"Ať je to jak chce, svou misi jsem splnil, ostravský Baník zůstal prvoligový," řekl Pulpit, který severomoravské mužstvo přebíral na posledním místě a nakonec ho v první lize udržel. Přesto byl před posledním jarním kolem propuštěn. V novinách si totiž nevybíravě postěžoval na klubové vedení a odplata za porušení loajality na sebe nenechala dlouho čekat.
"Já bych to asi zrovna takhle neřešil, protože na rozdíl od většiny funkcionářů jsem splachovací. Na druhou stranu kvalitní kouč Pulpit je svými občasnými excesy známý a takhle by se asi o svém zaměstnavateli vyjadřovat neměl. Jenže ostravskému vedení se ten Pulpitův výstřelek náramně hodil, protože už mělo připraveného trenéra Svědíka," komentuje Starka.
Hrozbu sestupu odvrátil také kouč Zdeněk Ščasný. Ten k teplickým fotbalistům přišel po 9. kole, když se mužstvo pod vedením Lukáše Přerosta ocitlo na patnácté příčce. Ščasný nakonec Teplice mezi elitou udržel, ale v tomto klubu jsou samozřejmě zvyklí na mnohem lepší umístění, než je dvanáctá příčka.
A aby byl výčet úspěšných záchranářů úplný, je zapotřebí zmínit brněnského Ludevíta Grmelu, který k týmu přišel po Petru Čuhelovi. Zbrojovka se pod Čuhelem po prohře v Budějovicích dostala na třinácté místo, v klubovém vedení vypukla panika, Čuhel byl odvolán a nastoupil Grmela. Ten třináctou příčku udržel, ale z mužstva vyštval oblíbeného brněnského patriota útočníka Švancaru...
"Já jsem Petra Čuhela tady v Příbrami před časem měl jako asistenta Moralese a párkrát mužstvo vedl v lize jako hlavní kouč. A můžu zodpovědně prohlásit, že je to dobrý trenér i dobrý kluk. Takže tomuhle vyhazovu jsem moc nerozuměl. Ale samozřejmě, že je to záležitost Brna," glosuje tuto změnu Starka.
V Liberci po podzimu zachovali chladné hlavy
Příbramský šéf naopak rozuměl vedení libereckého klubu, které po katastrofálním podzimu neodvolalo kouče Jaroslava Šilhavého. Ten loni získal s Libercem titul, po první polovině sezony se jeho mužstvo krčilo na devátém místě a kdekdo spekuloval, že Šilhavý v Liberci končí.
"Mně ale bylo jasné, že Šilhavý zůstane. Je to totiž fantastický člověk. Blíž jsem ho poznal loni v létě v Rakousku, když jsem byl s manželkou na kolech. Liberec měl v těch místech zrovna soustředění, párkrát jsem zašel na Šilhavého trénink, viděl jsem, jak ho hráči berou, jak s nimi umí pracovat, občas jsem s ním promluvil. A získal jsem ten nejlepší dojem. Takže v zimě bych taky věřil, že z toho srabu Liberec nakonec vyvede. A vyvedl ho na pohárové místo! Před Šilhavým zkrátka klobouk dolů."
Změny trenérů "na poslední chvíli" nepřinesly kýžený efekt v Jablonci a v Olomouci. Pohárová třetí příčka v ligové tabulce pro oba týmy zůstala nedobyta, byť jablonecký Skuhravý vyhrál domácí pohár.
Pokud jde o fotbalové trenéry všeobecně, šéf teplického klubu František Hrdlička loni na podzim prohlásil, že angažmá jakéhokoli trenéra, ať už mladého nadějného, či zkušeného se známým jménem, je vždycky loterie. To Hrdličku potkalo loni v červenci, když jmenoval hlavním koučem sice nadějného pracovitého, leč nezkušeného pětatřicetiletého Lukáše Přerosta.
"Tak v tomhle musím s Frantou Hrdličkou souhlasit. U trenéra prostě nikdy nevíte, jak to nakonec dopadne," uzavírá Starka.
