Jak branka padla? Švancara se v souboji protlačil před stopera hostí Karla Radu. "Přišlo mi, že už je docela z úhlu," říkal pak Rada.
Ano, z úhlu Švancara byl. Jenže i z této nevýhodné pozice vykouzlil přesnou trefu.
"Tyhle situace sice vypadají beznadějně, ale já to hodně trénuju. Přesně s takovým zakončením," pochvaloval si útočník Žižkova. "Jdu až před gólmana a pak se to snažím dát nahoru."
A v chvále pokračoval.
"Myslím, že lidem se to dneska muselo líbit. Viděli všechno - tři hezké góly, agresivitu i fauly, to taky k fotbalu patří," poznamenal Švancara.
Ještě měl ke kompletnímu výčtu dodat: také divokou atmosféru. Zápasu kvůli častému vhazování světlic na plochu hrozilo ukončení. Sám Švancara pak běžel uklidňovat rozvášněný žižkovský "kotel".
Co fanouškům říkal? "Že my na hřišti děláme všechno pro záchranu a kdyby měl rozhodčí utkání ukončit, bylo by to nepříjemné pro všechny," líčil. "Jsem rád, že to pochopili. Já myslím, že k fotbalu patří i těch pár petard. Na světe jsou i horší věci, které nikdo netrestá."
A aby se to nepletlo, přidal ještě další pochvalná slova. Tentokráte celému týmu. "Nejsme tady sice žádní velcí fotbalisti, ale parta je tu ohromná. Zápas s Bohemkou nám vyhrála právě ona."
