„Jsem realista, každá vlna se rozpustí, tak to v moři logicky je. Ale doufám, že až to přijde, rychle najedeme na vlnu novou,“ glosoval plzeňský trenér Miroslav Koubek.
Pohled do historie říká, že devět soutěžních výher v řadě Plzeň zvládla naposledy v roce 2010, kdy jich bylo nakonec jedenáct. Těší vás i tahle bilance?
Cením si toho. A hlavně výhru nad Bohemkou považuji za vysoce zaslouženou, do pauzy můžeme jít s dobrou náladou a chutí do práce. Završili jsme tím blok, kdy jsme kromě jednoho odloženého utkání hráli systémem neděle - čtvrtek. Takhle je to šestý týden, k tomu tisíce nalétaných kilometrů. Pro mě je to cenné poznání z hlediska trénovanosti, že jsme tu sérii dokázali udělat v anglických týdnech. Respekt k mužstvu.
Výbornou formu nabral Brazilec Cadu, který má z posledních čtyř zápasů bilanci dvou gólů a čtyř asistencí. Těší vás jeho poslední výkony?
Máme z něj radost. Stává se atraktivním, v některých momentech i rozdílovým hráčem, umí situace jeden na jednoho, je produktivní. Přitom tady nechtěl být, na začátku přípravy mi říkal, že by se rád vrátil do Ostravy, že ho tam mají rádi a líbilo se tam i manželce. Jenže já mu hned po třech trénincích řekl: Kamaráde, tebe já nikam nepustím.
V obranné řadě se rychle zabydlel i Sampson Dweh, který přišel z druholigového Vyškova.
Věděli jsme o jeho kvalitě. Překvapilo mě, že afričtí reprezentanti hrají druhou ligu ve Vyškově. Proto jsme zbystřili. Nepřišel žádný zajíc. Libérie asi nepatří do africké špičky, ale každá reprezentace je výstavní skříní té země a on do ní patří. Velkou pochvalu zaslouží Honza Trousil (Koubkův asistent, který Vyškov trénoval). Právě on ho Plzni doporučil, to je velmi záslužná věc. A on jich tady dělá spoustu.
Byly proti Bohemians 1905 malou kaňkou jen neproměněné šance ve druhém poločasu?
Z pohledu vypracování šancí to kaňka není, z pohledu jejich realizace ano. Ale byla tam i z naší strany kvalita, jenže v brance soupeře byl výborný Michal Reichl. Znám ho, on je v takových situacích famózní, čte hru, dokáže rychle vyběhnout, roztáhnout se a zmenšit prostor.
Poslední utkání jste odehráli v rozestavení se třemi obránci. Dá se říci, že teď ho upřednostňujete před čtyřčlennou formací?
Umíme hrát čtyřkovou i trojkovou obranu. Pokud jsme na začátku sezony nebyli se čtyřkovou v návaznosti na rozestavení 4-3-3 produktivní, potřebovali jsme udělat nějaké herně systémové i personální změny. Vyplynula z toho hra na tři stopery. Ale neznamená to, že jsme se odklonili od naší cesty, jsme připravení na více systémů. Jestli je současná varianta dlouhodobá, to nemůžu říci. Je to prostě součást rejstříku herních schémat.
Další systémová věc. Vpředu někdy nastupujete na jednoho, jindy na dva útočníky. Chcete tím být pro soupeře i méně čitelní?
Před každým utkáním přemýšlíte o tom, jak to má soupeř směrem dozadu poskládané. Nebudu dál prozrazovat, co na koho zvolíme, jestli dva, jednoho, nebo třeba šest halfů s jedním hroťákem. To vyplývá z toho, jak si v danou chvíli myslíme, že bude sestava funkční. Ale nedělal bych z toho takovou vědu. Rozhodující je kolektivní ofenzivní fáze, podpora druhé vlny, krajů. Někdy kreativní formace, jindy silovější, takhle s tím pracujeme.
Plzeňský trenér Miroslav Koubek prožívá zápas s Bohemians 1905.
Blíží se konec přestupového období, kádr zůstal stále široký. Počítáte s tím, že takhle to zůstane, nebo jsou možné změny?
Nevím, co se stane. Jsou tu hráči, kteří potřebují hrát, třeba Libor Holík. Má to těžké, je mi ho líto. Máme nyní škálu nějakých patnácti, šestnácti lidí, někteří jsou tomu vzdálenější. Samozřejmě probíhají jednání o našich hráčích, je o ně permanentní zájem. Tím teď neříkám, že Libor odchází, to je jen příklad. Takových hráčů je víc. Uvidíme, co se stane, já u těch jednání nejsem.
