Hloupá otázka na úvod: Jaké teď máte pocity?
Blbé. Ale byl jsem o něco požádán a z titulu svého vztahu ke klubu jsem k této misi svolil. Při příchodu do Liberce jsem mluvil o tom, že v ní budu pokračovat, dokud bude mít smysl. A musím říct, že se mi ta spolupráce od začátku jevila jako smysluplná.
U týmu jste 7 kol, jak svou dosavadní "misi" hodnotíte?
Podzim můžeme rozdělit na dvě části. Do mého příchodu byl tým na posledním místě a v tabulce pravdy měl minus 6 bodů. A druhá část se dá rozdělit opět na dva díly. Ve 4 úvodních zápasech pod mým vedením jsme získali 3 výhry a remízu s vedoucím mužstvem tabulky. Pak přišlo finále, v němž jsme ve 3 kolech získali jediný bod. Suma sumárum jsme byli úspěšnější než předtím: 11 bodů a plus 2 body v tabulce pravdy. Dává to určitý posun, nikoli však klid pro jaro.
Proč se v posledních kolech liberecký stroj opět zadrhl?
Ty tři zápasy měly společné to, že jsme ve všech dostali první gól. Je statisticky dokázáno, že většina utkání končí tak jak začne. My to jen potvrzujeme. A nejenže jsme dostali první gól, ale navíc blbý. V Budějovicích jsme inkasovali z trestného kopu ze 30 metrů po hrubce brankáře. V zápase s Brnem se míč po biliárových tečích odrazil k hráči, který dával do prázdné branky. A vrchol byl na Bohemce. Za první poločas jsme měli vstřelit 4 branky a gól jsme si dali sami, když Polák napálil míč do Škody.
Budete v Liberci pokračovat?
O tom není pochyb. Zápas na Bohemce jsem sice snášel těžce, ale přežil jsem ho.
Víte o tom, že Liberec prožil svůj nejhorší podzim v ligové historii?
To je možné. Ale podobný podzim jsem zažil, když jsem do Liberce přišel. Tehdy se hrálo o záchranu až do konce sezony, ale je fakt, že to nebyl propad od prvního kola. Postupně se nám podařilo mužstvo zvedat: další rok jsme vyhráli pohár, pak se dostali do UEFA přímo z ligy. Vše běží po sinusoidách, nikomu se nemůže dařit věčně.
Jaké jsou však hlavní důvody libereckého propadu?
První je v tvorbě mužstva. Byly doby, kdy jsme měli v Liberci v podstatě dva kvalitní mančafty. Dnes máme sotva jeden. Je taky otázka, jak tým ladí dohromady typologicky. Slyším nářky z tribun, jestli hráči vůbec bojují, a mám v řadě případů podobné pocity. Kolik je na hřišti těch Pilných (bývalý kapitán Liberce, vyhlášený srdcař), kteří tým strhávají do boje?
Copak tu nejsou žádní bojovníci?
Nadprůměrní bojovníci jsou třeba Nezmar a Janů. Samozřejmě někteří jiní hráči dokáží také bojovat, ale až když jim hoří koudel u zadku.
Dá se očekávat revoluce v hráčské kabině?
To asi ne. V pondělí jsme měli velké sezení za přítomnosti pana Karla (klubového šéfa) a bavili se, jak to řešit. Situace si rozhodně žádá zásahy. Do týmu by měli přijít hráči, které nemusí člověk přesvědčovat, že by měli běhat. Je potřeba sáhnout do kádru a vrátit mužstvu mentální sílu.
Co je hlavní problém Liberce?
To je zřejmé už z tabulky. Nemáme body. A proč nemáme body? Dali jsme jen 13 gólů, v tom patříme mezi nejhorší týmy v lize. To je jedna věc, kterou je potřeba vylepšit. Na podzim byli Nezmar, Blažek i Dort zranění. V útoku nastupoval Jirouš, který neměl žádné zkušenosti, ale taky Dohnálek, který za nároďák hrál beka. Ale bez ohledu na zdraví tým potřebuje 4 forvardy. V určité fázi byl naším nejlepším útočníkem Radzinevičius, který se přitom pustil na hostování do Budějovic.
Radzinevičius se vrátí?
Ano, půjde s námi do přípravy stejně jako obránce Matula. I on je schopen hrál líp, než někteří další.
Kolik předpokládáte hráčských změn?
Když jsem přišel, bylo v kádru 28 hráčů, odpovídající úroveň však měla jen polovina. Zaprvé je třeba kádr zeštíhlit. Aby byly posty zdvojené, k tomu stačí 20 hráčů do pole a 3 brankáři. Ideální by bylo polovinu kádru obměnit o hráče, kteří vnesou kvalitu a je jedno, jestli to bude bojovnost nebo technika. Tlak na hráče je vyvíjen z vrchu - od realizačního týmu, od vedení. Ale schází tlak z kvalitní lavičky. Víme ovšem, že obměnit polovinu kádru je nereálné, a pak je na nás trenérech, abychom dostali víc ze současných hráčů.
Jarním cílem bude boj o záchranu?
Cíl pro jaro je dvojí. V lize se pokud možno co nejdřív odpoutat od míst, které znamenají opuštění elitní společnosti. S Hradcem jsem se kdysi ve federální lize dvakrát zachraňoval v posledním kole, a to mi stačilo. A za druhé se chceme zaměřit na Český pohár. Uděláme maximum proto, abychom zopakovali vítězství z roku 2000, ve čtvrtfinále máme Třinec.
|
Průvodce krušným podzimem Trenérská změna. Bývalý liberecký trenér Vítězslav Lavička sice klub opustil už po ukončení minulé sezony, jeho odchod ovšem poznamenal start do té nové. Role hlavního kouče se poněkud překvapivě ujal dosavadní asistent Michal Zach. Vedení klubu chtělo "zachovat kontinuitu". To se však hrubě nepodařilo. Tým, který Lavička dovedl před dvěma lety k titulu a v předchozím ročníku k němu neměl daleko, zamířil strmě ke dnu. V zákulisí se povídalo, že klubový šéf Ludvík Karl zasahuje do sestavy víc než je zdrávo. Podivná hráčská politika. Sportovní management Slovanu šokoval v létě fanoušky. Postavil totiž na hlavu odvěkou klubovou filozofii: nakupovat mladé perspektivní hráče, uvést je do velkého fotbalu a pak je výhodně zpeněžit. Najednou to neplatilo. Liberec v létě přivedl matadory Holeňáka, Petrouše a Bejbla (tomu je přitom už 35 let). Na hřišti se častěji objevoval jen Petrouš, zbylí dva byli zranění. Tým měl v jednu chvíli 8 stoperů, zatímco v útoku se střídali nezkušení mladíci a střelce Radzinevičiuse Liberec lehkovážně uvolnil do Budějovic. Šílený začátek. Tak mizerný start do sezony ještě v Liberci nezažili. Všechno začalo už v Poháru Intertoto, kdy Slovan vypadl s neznámým kazašským celkem. Na svou první ligovou výhru čekal až do 7. kola. Doma nedokázal porazit outsidery Bohemians ani Kladno, prohrál se Zlínem. "Všechno je špatně, nevíme co s tím," vystihl záložník Jiří Bílek atmosféru v liberecké kabině. Trenér Zach měl přesto dlouho důvěru klubového vedení. Plných 9 zápasů. Pudilovy zkraty. Příběh levého záložníka Slovanu i české reprezentace dokumentoval zoufalý stav, v němž se tým ocitl. Daniel Pudil neplnil roli opory a upozornil na sebe nejprve oplácením a červenou kartou v Ostravě. Jenže to byla jen předehra k mnohem závažnější události. Za pár dní skončil v policejní cele za řízení v opilosti nočními ulicemi Jablonce. Liberec ho pak poslal na hostování do Slavie. Zranění. Mladý kanonýr Jan Blažek kvůli svalovým zraněním odehrál za celý podzim všehovšudy 6 zápasů. V každém druhém vstřelil gól. Kdyby byl zdravý... Stejnou porci utkání nasbíral kvůli zranění také krajní obránce Tomáš Janů. Jeden z mála bojovníků v dresu Liberce, kteří dokáží strhnout spoluhráče. "Ono se řekne levý obránce, navíc je mu 34 let, ale pro tým má nesmírný význam," říká dnešní kouč Liberce Ladislav Škorpil. Návrat Škorpila. Zkušený kouč se vrátil do Liberce po třech letech a v říjnu začal léčit bolavou duši fotbalistů. "Atmosféra v kabině se hned uvolnila. Pak Škorpil má smysl pro humor," pochvaloval si liberecký kapitán Jan Nezmar. Šedovlasý mistr bonmotů našel tým na posledním místě ligové tabulky. Nový start. Léčba Škorpilem rychle zabrala, jako by liberečtí hráči dostali nový životabudič. Slovan vyhrál v Mladé Boleslavi, remizoval s vedoucí Slavií a zvládl i derby v Jablonci a zápas s Mostem. 4 kola = 10 bodů! Jenže pak se stroj opět zadrhl přišly prohry v Budějovicích a nakonec na hřišti posledních Bohemians. Jonášova tragédie. Atmosféru v týmu na sklonku podzimu zasáhla těžká autonehoda obránce Michala Jonáše. Slovenský fotbalista měl cestou domů těžkou havárii, utrpěl krvácení do mozku a dodnes leží ve vážném stavu v bratislavské nemocnici. |
 Kouč libereckých fotbalistů Ladislav Škorpil. |
