"Po střetu s Martinem Švejnohou a jedním kladenským hráčem mi začala kapat krev. Běžel jsem na střídačku a měl jsem rozbitou hlavu," popisoval pravý obránce, který v Kladně na podzim hostoval. "Ale vůbec mě to nebolelo, tak mi to okamžitě sešili."
Přesto jste střídal. Necítil jste se na pokračování, nebo vás stáhl trenér?
Když viděl, že jsem celý od krve, tak nechtěl riskovat a radši mě vystřídal. Pro mě to asi bylo lepší, protože jsem se trochu motal a byl v šoku, že jsem najednou celý od krve. Teď už se ale cítím v pohodě, příští týden bych měl být v pořádku.
Nastoupil jste na pravém kraji obrany a ze začátku vám dvakrát utekl Zoubele. Špatně jste se na nezvyklé pozici orientoval?
Trošku jsme se špatně posouvali, z toho vyplynula ta šance.
Jinak se ale vašemu týmu první poločas docela povedl, že?
Měli jsme dvě vyložené šance, třeba ta Marečkova byla stoprocentní. Škoda že přestřelil, zápas by se vyvíjel určitě jinak. Pak jsme měli i smůlu a také naší vinou jsme z autu dostali gól, který rozhodl zápas.
Váš tým neumí dohánět nepříznivé skóre. V čem tkví problém?
To není problém jen náš, ale většiny týmů u nás. Nedokážeme otočit zápas, když prohráváme, ale nevím, co s tím dělat. Důležité je dostávat se do šestnáctky a proměňovat příležitosti.
Z posledních čtyř zápasů jste získali jediný bod. Jak z této krize ven?
Musíme si to s klukama rozebrat v kabině a udělat nějaký rázný krok. Doma s Jabloncem to musíme zlomit za každou cenu. Ať se děje, co se děje, doma musíme příští týden vyhrát.
