„Bohužel to jinak nejde,“ kývne dvacetiletý ofenzivní univerzál Sigmy. „Nechtěl jsem si nervozitu připouštět, ale před spaním jsem si to promítal v hlavě. Nervózní jsem byl ještě dopoledne, ale jak jsem šel na stadion a na rozcvičku, už to ze mě spadlo. Bral jsem to jako další normální zápas.“
Olomouc - Liberec 1:0, první výhru po osmi zápasech trefil obránce Vepřek |
Normální? To sotva. Když v 51. minutě kvůli zranění po tvrdé srážce s libereckým gólmanem Ngyuenem musel vystřídat, vyslechl si potlesk z tribun Androva stadionu.
Pro mládence, jenž do Sigmy přišel jako žák z nedalekého Prostějova, výjimečná chvíle. Předtím totiž stihl zařídit jediný gól těžké bitvy. „Budu si to pamatovat navždycky.“
Ve 14. minutě přišla TA chvíle.
Z ostrého úhlu stříleným pasem našel na zadní tyči skluzujícího zadáka Vepřeka. „Viděl jsem Šimona Faltu, tak jsem se mu rozběhl, skvěle mi míč posunul a já to zkoušel dávat na zadní do brány nebo na teč. Naštěstí to Michal doklepl, byl z toho gól a vyhráli jsme, což je teďka nejdůležitější,“ jásal Chytil.
Vítězný Nečkův záskok. Venca by se měl omluvit, říká kouč ke kauze Pilař |
Neřešil, zda by balon skončil v síti i bez Vepřekovy dorážky z lajny. „Možná jo, možná ne. Ale to je mi jedno.“ Matador Vepřek za asistenci děkoval: „Skvěle se otočil s míčem. Dokázal ho podržet, rozehrát, sklepnout. Líbil se mi hodně. Super!“ I díky příspěvku Chytila se Sigma dočkala po osmi zápasech vítězství a chválu slyšel ze všech stran. „Zaslouží si ji,“ ocenil výkon útočníka asistent trenéra Jiří Neček.
Nešpor zraněný, posila Tandir zrovna tak, Yunis čeká na první zásah, navíc byl po nemoci a šutér Plšek raději hraje z druhé vlny, neboť zády k brance není tak silný: na hrot půjde bezprostřední čahoun Mojma! Byla to vlastně logická volba. V třetiligovém béčku mu to střílí, na tréninku zrovna tak. „Vypadal výborně, dával hodně gólů. Proto si to zasloužil,“ vysvětlil Neček tah, jenž mohl soupeře zaskočit.
Chytil, který dosud naskočil do tří ligových startů z lavičky, naznačil, co umí. Se stopery na zádech Kačarabou a Karafiátem se rval srdnatě.
„Byly to těžké souboje. Ale to jsou i ve třetí lize, ti chlapi už jsou vyspělí. Není to jak minulý rok v juniorské lize,“ srovnával. „Trošku tvrdší oproti třetí lize, ale s tím se dá počítat. Jsem rád, že jsem se dostal poprvé do sestavy. Bohužel jsem se zranil a po 50. minutě už to nešlo. Ale snad bude všechno v pořádku. Rozběhám to,“ přesvědčoval, zatímco ledoval kotník.
Paradoxní je, že si zranění přivodil při napadání brankáře, kterého fauloval. „Prý jsem tam šel jako prase,“ zubil se. „Hodně jsem se omlouval: Tak pane rozhodčí, snad mi nedáte kartu hned teď. Viděl jsem míč, šel jsem tam naplno a ještě jsem se u toho zranil.“ A pak jen v masérně u televize sledoval, jak spoluhráči křečovitě brání titěrný náskok. „Měli jsme vždycky smůlu, ke konci jsme to neuhráli. Teď jsem se modlil. Byl jsem nervóznější než na hřišti. To bylo strašný.“
Patří do silného ročníku devadesát devítek. Přichází jeho chvíle?
„Cítíme, že hrát ligu je blízko. Byli bychom sami proti sobě, kdybychom nepracovali naplno. Snažím se trénovat vždycky naplno a buď mě trenér povolá, nebo půjdu hrát za béčko,“ povídá. „Když budeme podávat dobré výkony, můžeme tam být. Když ne, tak tam nebudeme.“
Tak je to prosté. Chytilovou výhodou je, že může nastoupit na více postech. „Budu hrát tam, kam mě trenér postaví.“ Pokud kotník splaskne, v neděli v Karviné si může připsat druhý start od začátku. Chytil se.
