„Přeju ti, abys jednou přestoupil do ještě lepšího klubu,“ popíchnul Lüftnera šéftrenér dětí Pavel Nechuta, kovaný sparťan.
Když se těch nejmenších ptal, kdo že ze Slavie za nimi dorazil, z klubka minitalentů se ozvalo: Ronaldo! Všichni se hihňali.
Reprezentant do 21 let se v sobotu ukázal na bowlingu v Ústí nad Labem, kde měli vánoční party mladší žáci a starší přípravka, den nato se v chabařovické hale účastnil florbalu mladší a mini přípravky. A kartičku s úsměvem podepsal i svému bráškovi Víťovi.
„Bude mu sedm, je mezi námi rozdíl 15 let. Když mi bylo čtrnáct, už jsem nepočítal, že bych měl bráchu. Ale přišlo to, mám ho strašně moc rád a fandím mu. Snad bude taky sportovec.“
Chabařovičtí kluci teď můžou vzhlížet k nejslavnějšímu poválečnému odchovanci Slovanu, který se z malého města vyšvihl do velkoklubu. „Snad pro někoho působím jako vzor. Ale kluci se hlavně musí fotbalem bavit, milovat ho. Já vůbec nepřemýšlel, že bych se jím někdy živil jako teď. Každý den jsem kopal, ani na vteřinu mě nenapadlo být zavřený někde u počítače. Nejít na trénink, to by pro mě byla smrt,“ vybavuje si Lüftner.
Pár prvních tréninků v sousedním Chlumci, pak už hlavní rozjezd v Chabařovicích. Následovaly Ústí, Teplice a teď Slavia, kterou upřednostnil před Itálií a Norskem. „V Chabařovicích jsem vyrostl a bydlím, je to srdcovka,“ svěřil se . „Fotbal mě asi nejvíc naučil můj táta. Nebýt jeho, vůbec ho nehraju. Párkrát jsem měl období, že jsem s tím chtěl seknout, jen díky němu jsem vydržel.“
Fotil se s ním i syn bývalého útočníka Jaroslava Hauznera, který působil v Liberci či Maďarsku, otázky si na Lüftnera pečlivě připravil talent František Koudelka. Chabařovický, ne ten z STS Chvojkovice Brod.
„Proti komu se ti hraje nejhůř?“
„Bohemka.“
„Nejlepší spoluhráč z Teplic?“
„Admir Ljevakovič.“
„Na koho ze Slavie se těšíš nejvíc?“
„Na Tondu Baráka.“
22letému stoperovi, který během pěti sezon v 1. lize nasbíral 87 startů a dal pět gólů, se do fotbalu zapálení kluci líbí. Vidí v nich sám sebe. Mládež v chabařovickém Slovanu znovu ožila před 3,5 lety.
„A je to jen dobře, vidím to na svém bráchovi. Jako malý jsem hrál fotbal, hokej, pořád jsme chodili s klukama ven. Dnešní děti mají před sebou jen počítače, tablety. Je pro ně lepší, když můžou být s vrstevníky a mít zážitky.“ Sám Lüftner bude další zážitky vstřebávat ve Slavii.
