V zápase Evropské ligy v italské Florencii proto museli hrát ve čtvrtek na místech stoperů praví obránci Coufal a Nitrianský.
„Minulý rok nám všechno vycházelo, vyhýbala se nám zranění a hráli jsme pořád ve stejné sestavě. Teď je to trápení a jsme rádi za každý gól i bod. Ale i takový fotbal někdy bývá,“ říká kapitán týmu Lukáš Pokorný.
Právě na jeho návrat po zranění kolena čekají Liberečtí jako na smilování, ve Florencii už byl se zatejpovanou nohou alespoň na lavičce. A když viděl, jak se jeho parťák Hovorka zranil, měl velké choutky vběhnout na hřiště místo něj.
„Strašně mě to nutilo tam jít. Trenérovi jsem to nabídl, ten chvilku přemýšlel, ale pak řekl, že to radši necháme být,“ popsal Pokorný.
Teď čeká Liberec domácí souboj se Spartou a právě v něm by se klíčový liberecký obránce mohl do týmu téměř po dvou měsících vrátit.
„Chtěl bych hrát, uvidíme ale, jak se dohodnu s trenérem.“ řekl Lukáš Pokorný. „První dobré znamení bylo, že jsem byl na Fiorentině na lavičce. Tým je ve špatném zdravotním stavu a všechno tak nasvědčuje tomu, že bych mohl proti Spartě hrát. Jisté to ale není.“
Zraněné koleno Pokorného pořád ještě bolí. „Ale byl jsem na svalových testech a svaly mám silnější než před zraněním, takže by měly koleno udržet.“
Liberecký stoper věří, že právě zápas se Spartou může letošní trápení jeho mužstva zlomit. Sebevědomí čerpá i z toho, že letenský velkoklub U Nisy poslední čtyři zápasy nevyhrál. Před rokem a půl tu Slovan porazil Spartu 2:1 a vítězný gól dal právě Lukáš Pokorný.
„Bylo by hezké se vrátit zrovna proti Spartě a ještě dát gól,“ zasní se kapitán Slovanu, toho času stále na marodce.
