"A jídlo jako od maminky," pochvaloval si kustod Václav Petrák na zledovatělé verandě, zatímco hráči běhali po okolních kopcích, kterých je kolem Špindlerova Mlýna rozesetých bezpočet.
Slávisté byli rozděleni na dvě skupiny, polovinu trenér Karel Jarolím poslal na intervalový výběh 4x15 minut, polovina jich nazula běžky a vydala se na opačnou stranu.
Hodinu před poledne přiběhli ti, co byli bez lyží. Jako první Patrik Gedeon, za ním Latka, Švento, Kratochvíl a další. Všem šla od úst pára a Gedeon sípal na Martina Latku: "Byls až nahoře?" A stejně tak zadýchaná odpověď: "Těsně pod."
Dušan Švento kleje po slovensku, zaslechnout se dá i něco jako "tý krááávo". I on ale dobře ví, že tyhle galeje se mu v Poháru UEFA, v lize i v domácím poháru budou hodit.
Další hráč se na verandu natáhl jak široký, tak dlouhý, led neled. Zkrátka, byla to zabíračka. Ale že by někdo něco šidil, to ani náhodou. Za pár vteřin tenhle bojovník vstal a zmizel v útulné recepci, kde mají hráči připravené litry horkého čaje.
Další skupinku v cíli vedl náhradní brankář Aleksander Šeliga, byl v ní i Adauto. "To teda určitě," reaguje brazilský útočník na otázku, jestli je tahle dřina lepší, než ta s běžkami.
Přesně ve dvanáct se u dvou obrovských nádob s čajem sešli ti, co byli na lyžích.
"Ty vole," lakonicky vyjádřil vynaloženou námahu jeden ze slávistů.
Na běžkách byl i brankář Matúš Kozáčik, hltal pak doušek za douškem a čaje si dával další kelímek. "Dřina je to strašná, ale je jí zapotřebí, za pár týdnů jak když tohle všechno najdem," říkal Kozáčik vysíleným hlasem.
O lyže se stará speciální servisman. "Vždycky večer si je odveze a ráno s pečlivě namazanými je zpátky," vysvětloval asistent trenéra Miroslav Janů, který byl na běžkách také. Dělá, že se mu podlamují kolena. Ale ani to moc hrát nemusel.
Příjemným osvěžením byly lyže pro Miroslava Holeňáka, Marka Suchého a Petra Zábojníka.
"To jsou totiž nejlepší běžkaři," prozradil kapitán mužstva Karel Piták, když se slávisté trousili k obědu. A kdo se s úzkými prkýnky na nohou naopak nejvíc trápí? Piták jen zavrtí hlavou. Poté se usmál: "Takových je víc a já jsem v té skupince taky."
S běžkami šel příkladem i trenér Jarolím. Byl pak ve výtečné náladě, o čemž svědčila jedna z jeho replik.
Jídelnou se totiž nesla zvěst, že slávističtí běžkaři potkali nahoře na trase mimo jiné i trénujícího Martina Koukala, mistra světa z padesátky před třemi lety. A jestli si s ním fotbalisté něco řekli?
"To já nevím, já mu ujel," poznamenal Jarolím pobaveně. "To se musíte zeptat těch našich opozdilců."
Po dřině trenér povolil míče
Odpoledne tahle fotbalová výprava sestoupila o sto metrů níž, naplánován byl kruhový trénink v místní hale. Což je také pořádná fuška - hráči se střídají kolem dokola na různých stanovištích, stanovený je časový limit.
"Ale bereme si s sebou i míče, takže hlavně dojde k oblíbené hře na malé brančičky. Za tu dopolední dřinu si kluci takové osvěžení zaslouží," přidal kouč Jarolím, který si před obědem pochutnával na kiwi. "A po hale je poprvé čeká zdejší bazén."
K obědu se v pondělí na Švýcarské boudě podával kuřecí vývar s knedlíčky a pečený králík s libovolnou přílohou.
Nebe bylo bez mráčku, lehce pod nulou, sněhu habaděj, v dohledu dva vleky bez front. Tahle turistická mozaika se však fotbalistů Slavie jaksi netýkala. A z relaxace v bazénu se nahoru na Švýcarskou boudu vraceli už za tmy.
 Dobojováno. Slávističtí fotbalisté David Kalivoda a Tomáš Pešír (zleva) za sebou mají trénink na běžkách. |
 Po intervalovém běhu v terénu a přípravě na běžkách čekají fotbalisté Slavie v jídelně Švýcarské boudy na oběd; v popředí zleva Stanislav Vlček a Adauto. |
 Stoupání na běžkách je pořádná dřina, říkají si nejspíš slávističtí fotbalisté, kteří se na krkonošském soustředění proměňují v běžkaře. |
