Čtyři utkání dělí jeho Spartu od titulu. Když neztratí ani bod, bude po devíti letech mistrem. Mohlo by se řešit jen to, že sparťané v neděli uválčili vítězství 1:0 v Olomouci nebo že druzí slávisté zareagovali šestigólovou náloží proti Bohemians. Taky se musí zdůraznit, že před námi je vrchol všeho, sobotní derby.
Ale je tu ještě cosi, co přetahovanou o titul nabourává a ovlivňuje.
Fáma? Drb? Pomluva? Skandální nařčení? Říkejte tomu, jak chcete.
Každopádně je nesmírně bizarní, když si uvědomíte, jak může ligový finiš ovlivnit článek, který v pátek večer zveřejnil a vzápětí stáhl pofidérní server ruik.cz.
Sparta vyvrací fámy o drogách: trestní oznámení i test. Čvančara byl negativní |
Pokud jste si pospíšili, mohli jste se mimo jiné dočíst, že sparťanský útočník Čvančara je údajně zapletený do distribuce drog. Že ho vyšetřuje policie. Že mu – stejně jako spoluhráčům Janktovi a Mejdrovi – prý vyšel pozitivní test na kokain.
Jako by nestačilo, že záložníka Jankta nedávno chytili policisté, jak řídí bez oprávnění. A on navrch odmítl test na drogy. Teď ještě tohle. Sparta řeší další (pseudo)kauzu, která jí může v závěrečné fázi zavařit.
Může snad někoho překvapit, že se klub vůči textu, který nectí základní zásady mediální etiky a bez konkrétních důkazů se odkazuje na „dva na sobě nezávislé zdroje“, chystá bránit soudně?
Už je vlastně fuk, jestli článek utekl ven dílem amatérismu a neumětelství, se zájmem urvat extrémní čtenost – či snad úmyslně poškodit. Jisté je, že zasáhl nejen Spartu, ale hlavně hráče a jejich rodiny. A že kouč Priske musí kromě slepování sestavy, ze které mu kvůli zranění naposledy vypadli spolehliví defenzivní hráči Wiesner, Vitík či Sörensen, čelit i nepředvídatelným trablům mimo hřiště.
Sám přiznal, že bulvární zvěst se v kabině řešila: „I Tomáš Rosický (sportovní ředitel) byl v tréninkovém centru na Strahově a hráče ujistil, že klub stojí jednoznačně za Mejdrem i Čvančarou.“
Zatímco druhý jmenovaný si kvůli trhlině ve svalu už do konce sezony nekopne, Mejdr v Olomouci naskočil a v závěru několikrát emotivně hecoval sparťanské fanoušky, kteří zaplnili celou tribunu za brankou. Nejen na něm bylo znát, jak moc chce Sparta všem potížím navzdory ukázat, že na hřišti zůstává jednotná a odhodlaná.
Lehkost, která ji zdobila před pár týdny, je pryč, teď vítězí silou vůle a pragmaticky. Což nemá vyznít jako výtka. Místo aby Spartu nahlodalo, jak se na každou šanci nadře, dokáže napnout síly k tomu, aby to málo nebezpečného využila. Jako v Olomouci, kde ji zachránila rána Bulhara Minčeva a ospalá reakce gólmana Macíka.
Weiss si hrál na Messiho, dostal červenou. Slovenský zápas roku skončil potyčkou |
Zřejmé je ovšem také to, že Slavia je aktuálně ve větší pohodě. Nemusí se soustředit na boje s vnějšími vlivy ani absence ji netíží tolik, protože ji nahrává široký kádr.
Proti Bohemians kouč Trpišovský nechal odpočinout pokopaného kapitána Holeše, chyběly i zraněné opory Olayinka a Masopust, ale zdálo se vám snad, že Slavii něco schází? Uragán ve druhém poločase, který řídil čtyřgólový Václav Jurečka, naznačil, jak obrovská síla v týmu dřímá. Ale pořád je Slavia druhá, což slibuje ještě hodně nervů a emocí.
Čím blíž je rozuzlení, tím bláznivější věci se ve fotbale dějí – všude na světě. Možná se k vám dostaly záběry z nedělního šlágru slovenské ligy mezi Dunajskou Stredou a Slovanem Bratislava. Hit sezony rozsekla ve prospěch hostů penalta v páté minutě nastavení, následovala druhá žlutá karta za svlečení dresu pro úspěšného střelce Weisse, pískot, provokace, nadávky a nakonec taková mela, že hráče od sebe museli na trávníku odtrhávat policisté.
Emoce, které fotbal umí vyvolat, občas přebijí zdravý rozum. O to víc překvapilo, jak klidně proběhla poslední dvě derby mezi Spartou a Slavií – ligové i pohárové. Teď se blíží třetí díl. Přímý souboj o titul!