Ve čtvrtek v duelu s Unionem odstoupil Taras Kačaraba. V neděli na Bohemians zase nedohrál Ladislav Takács. Mimo je další zraněný Ondřej Kúdela, mladý David Zima na konci léta přestoupil do italského Turína.
Slavia má rázem jediného zdravého stopera Aihama Ousoua. Vedle něj třeba univerzála Tomáše Holeše. Jiných možností moc není.
„Aiham je tu tři měsíce, do toho je zraněný Ondra Kolář, čili jsme vzadu fakt rozbití. Nějaké varianty máme, je možné, že některý z krajních hráčů bude muset alternovat na stoperu,“ přemítal kouč.
„V sezoně je úspěšný tým, který se dokáže vyrovnat s těmito těžkými situacemi a který má kam sáhnout.“
Jak na tom Takács, který musel střídat po 23 minutách, je?
Je to svalový problém na stehně, prognózy jsou takové, že by tam nemusela být trhlina. Ale to jsou všechno předzvěsti, jedinou pravdu má rezonance. Podle toho, jak se cítil, tak to nevypadá dobře, ale těžko teď hodnotit.
Krmenčík o prvním gólu za Slavii: Nico mi balon s radostí přenechal |
Střední obrana je problémem, ale v útoku máte přetlak. Je složité vybrat, koho pošlete do základní sestavy?
Jednoduché to není. Ale program je nahuštěný a je důležité, aby ho hráči zvládali. Každý zápas má jinou typologii. Jsme ve velkém klubu, který potřebuje výsledky a určité typy hráčů. Kluci se o to dělí, navíc jsou někteří univerzální jako Schranz. U Kuchty se snažíme, aby byl variabilní, na desítce hrál skvěle druhou půli... Je to úděl velkého klubu a hráči si to uvědomují, ačkoli by na hřišti chtěl být každý. Před dvěma lety jsme měli na začátku ročníku tři útočníky a po měsíci ani jednoho, teď máme všechny zdravé, ale musíme si nějak poradit s tou defenzivou.
Je pro vás důležité, že se Kuchta, Krmenčík i Schranz střelecky prosazují?
Pro mě je důležitá práce těch hráčů, body jsou navíc. Pro jejich pocit je však vždycky dobré body mít. Mně je ale jedno, kdo ten gól dá, ať dá tři klidně Bořil. I když to se asi nikdy nestane.
Ještě ke Schranzovi, aktuálně nejlepšímu střelci ligy. Je pro vás přestupovou trefou léta?
Nerad to hodnotím takhle brzo, ale u Ivana hovoří čísla za vše. Třeba se mu někdo vyrovná nebo ho přeskočí. Ale nejde jen o čísla, jde o přístup k fotbalu, o charakter. Má něco za sebou, něčím si prošel, ví, jak to ve velkoklubu chodí. Jsem rád, že to i potvrzuje z levého křídla. Hodně lidí říkalo, že je to útočník nebo podhrot, nic jiného. Přitom já vidím jeho sílu u nás ze strany přes nohu. Je to komplexní hráč.
Na Bohemians se Slavii v posledních případech moc nedařilo, čím to, že jste najednou tak jednoznačně zvítězili?
Naštěstí ve druhé půli jsme vystupňovali tlak, měli jsme hodně hráčů ve vápně a byli jsme produktivní. Jsme rádi za výhru. Výsledek 1:5 vypadá jednoznačně, ale stojí za tím hodně úsilí a dobrý, náročný způsob hry od Bohemky.
Jak to za stavu 1:0 pro Bohemians vypadalo v kabině?
Hodně jsme se bavili o taktických věcech. O způsobu hry, kterým se Bohemka prezentovala a který nám někde dělal potíže, ale naopak se někde dal využít. Potřebovali jsme změnit herní schéma a dostat na trávník určitou typologii hráčů, nestřídali jsme kvůli výkonu. A zdůrazňovali jsme i to, že musíme přidat v nasazení, pohybu a driblinku.
Čím jste duel otočili? Během devíti minut jste nastříleli tři branky.
Týmovým výkonem, jednoznačně. Nechci to hledat v tom, že přišli noví hráči, nějaký odešli, něco se změnilo, ne. Zápas otočil tým. Zásluhu na tom mají všichni, Ti, co byli na hřišti, i ti, kteří nehráli a snažili se ostatní povzbudit. První půle nebyla výkonem špatná, ale museli jsme přidat. Každý pak přidal o několik procent: v ofenzivě, v pohybu a také v defenzivě, tedy až na posledních osm minut, kdy jsme byli laxní a nechali jsme Mandouse na některé situace samotného. To mě mrzí, abych nezmiňoval jen pozitiva.