Své o tom z poslední doby vědí třeba Karel Poborský či Pavel Horváth, kteří udělali totéž, co Berger.
Opačným směrem se vydal v zimě Martin Abraham, a když přebíral mistrovský pohár, o který půl sezony usiloval ve Spartě, měl jednoznačně nejvlažnější potlesk ze všech slávistických hráčů. Také proto, že na tiskovce po přestupu vychvaloval Tomáše Řepku, což je u slávistů "velmi oblíbená“ postava.
Příběhy nevraživosti ke klubovým "zrádcům“ procházejí celými fotbalovými dějinami. Vždyť už v 50. letech minulého století vzrušil příběh geniálního Alfreda di Stéfana. Kvůli zmatkům s přestupem si na Argentince dělaly nárok shodně Real Madrid i Barcelona a bylo kuriózně určeno, že útočník musí hrát jednu sezonu za Barcelonu a další za Real.
"Nesouhlasím,“ bránil se marně Di Stéfano, a tak se zařídil po svém: v Barceloně začal tak nevýrazně, že ho katalánský klub konkurentovi ochotně přepustil. O čtyři dny později dala nová posila za Real tři góly při vítězství 5:0 právě nad Barcelonou!
Od té chvíle, kdykoliv přijel na barcelonský Nou Camp, zažíval Di Stéfano peklo. "Připadal jsem si jako býk vhozený do arény.“ I další velký příběh zášti je spojen s Barcelonou a Realem. Hlavní a hodně nevděčná role tentokrát připadla portugalskému mágovi Luisi Figovi, který také ve prospěch Realu opustil Barcelonu.
V Barceloně poté vypuklo obrovské pozdvižení. Vedení klubu nabídlo fanouškům, že odstraní Figovo jméno z replik dresů, ale v mnohých případech to nebylo potřeba, protože shořely na hranici.
"Myslím, že žádný umělec ani sportovec neprožil tenkrát to, co já,“ vzpomínal Figo na duel na Nou Campu. "Sto tisíc proti jednomu, to je zápis do Guinnessovy knihy rekordů.“
Všude na stadionu visely transparenty, v nichž byla téměř vždy slova "nenávist“ a "Jidáš“. Na záložníka se snášel z hlediště déšť plastových lahví, přilétla i prasečí hlava.
Ne, takové běsnění Bergra v Česku zcela jistě nečeká. Ale stejně jisté je, že to slávistickým fanouškům nebude jedno.