„Nebyl to žádný blesk z čistého nebe, nějakou dobu už jsme o téhle možnosti jednali. Definitivně jsme se ale domluvili až tento týden,“ prozradil devětadvacetiletý odchovanec pražské Slavie.
S jakými pocity z Jihlavy po takové době odcházíte?
Je pravda, že pět a půl roku už je kus života. Nejen fotbalově, ale i co se rodiny týká jsem tady zažil pro mě hodně důležité věci. (láskyplně se obrací na svého čtyřměsíčního syna Jonáše) Vzpomínat na Jihlavu budu jen v dobrém, pořád ji budu mít ve svém srdci.
Vybavíte si ještě, s jakými plány jste na Vysočinu přicházel?
Jasně, chtěl jsem se prosadit a být týmovou jedničkou. To všechno se mi splnilo. Jenže teď už jsem měl takový vnitřní pocit, že je potřeba se posunout zase o kousek dál.
Takže nabídka z Jablonce přišla ve správný čas?
Přesně tak. Jsem za ni moc rád, do Jablonce se těším. Ale jak už jsem řekl, v Jihlavě jsem byl spokojený. Dala mi důvěru. Všem bych tady taky chtěl za celé to období poděkovat. Včetně fanoušků, kteří jsou v Jihlavě super.
Dá se vaše nynější touha po změně přeložit například i tak, že už jste měl jednoduše dost hrát v nejvyšší domácí soutěži v podstatě každý rok pořád jen o záchranu?
Pro nikoho není lehké, když se hraje pomalu každý zápas s tím, že musíte bodovat. Ale zase z druhé strany právě i díky těm zápasům a tlaku od okolí se člověk může posouvat. Takže i tohle beru za velké plus. Pro mě to byly zkušenosti, které bych chtěl využít i v Jablonci. Samozřejmě tím nechci říct, že zase v boji o záchranu, ale v tom o lepší příčky.
Je jasné, že v tomhle směru si přestupem do Jablonce polepšíte. Zatímco Jihlava je v tabulce po podzimu úplně poslední, týmu ze severu Čech patří osmá příčka...
Těším se fakt moc. Je to nová výzva, nový impulz pro mou kariéru a udělám maximum, abych Jablonci pomohl.
Vzhledem k blížícím se Vánocům by se tenhle váš přestup dal možná označit i za povedený vánoční dárek. Co říkáte?
Takhle jsem o tom popravdě vůbec nepřemýšlel. Každopádně to celé beru pozitivně, takže asi ano, dalo by se to brát i jako hezký vánoční dárek.
V Jablonci hrají další dva bývalí jihlavští fotbalisté - Stanislav Tecl a Lukáš Masopust. Už jste s nimi mluvil?
Zatím jen s Lukášem. Říkal, že je super, že přijdu, že se na mě těší, protože potřebuje dávat na tréninku góly. (směje se)
V lize narazíte na FC Vysočina v polovině března, ovšem ještě předtím si proti ní můžete zachytat v rámci zimní Tipsport ligy. Dovedete si představit, jaké to pro vás bude?
Samozřejmě, že bych rád chytal. Takhle jsem to měl i tenkrát, když jsem přišel do Jihlavy a hráli jsme pak proti Slavii. Hlavně ty první zápasy proti ní pro mě byly speciálnější. Měly zvláštní náboj. A teď to rozhodně nebude jiné, protože pět let je prostě pět let. To se nedá jen tak vymazat.
Je jasné, že především před ligovým utkáním se tohle téma bude hodně probírat...
To asi ano. Ale já osobně si nějaký tlak připouštět nebudu, to bych mohl být akorát zbytečně vystresovaný.
Fotogalerie |
Postěhujete se do Jablonce všichni, nebo rodina zůstane dál v Jihlavě?
Kdepak, rozhodně půjdeme všichni najednou. Jednak nerad dojíždím a pak chci mít rodinu u sebe. Máme malého syna a já bych ho nechtěl vidět jen párkrát za týden. Přesouvat bychom se měli někdy příští týden.
I v nejhorších obdobích FC Vysočina jste vždycky zůstával optimistou, bude to platit i teď, když už se na situaci Jihlavy v první lize vlastně díváte z pozice soupeře?
(chvilku váhá) Viděl bych to tak, že všechno špatné je většinou pro něco dobré. Budou tady teď nějaké změny a já věřím, že z pohledu budoucnosti to budou pro Vysočinu změny k lepšímu. Že klubu pomůžou.
Takže pořád věříte v záchranu Jihlavy?
Přeju si, aby se zachránila, aby se klub zvedl. Ovšem je jasné, že jaro pro ni bude těžké.
