„Pro nikoho není lehké, když se hraje pomalu každý zápas s tím, že musíte bodovat,“ připouští brankář, který na konci dubna oslaví třicetiny. „Ale z druhé strany právě i díky těm zápasům a tlaku od okolí se člověk může posouvat.“
Sympatický brankář, kterého do pozice jihlavské gólmanské jedničky zaučil Jaromír Blažek, však už pomalu cítil, že je čas na změnu. Letos v zimě proto přivítal nabídku na přestup do Jablonce.
„Měl jsem takový vnitřní pocit, že je potřeba se posunout zase o kousek dál,“ vysvětluje Hanuš. „V Jihlavě jsem byl spokojený, dala mi důvěru. Ale do Jablonce se moc těším. Je to nová výzva, nový impulz pro mou kariéru.“
S náročným stěhováním pomohla manželka
Na severu Čech musí začít od začátku. První starostí, která ho po prosincovém podpisu smlouvy čekala, bylo najít vhodné bydlení pro sebe, manželku a malého syna Jonáše.
„Nebylo to zase tak jednoduché, prvních čtrnáct dnů jsem bydlel na hotelu v Jablonci,“ popisuje. „Chtěl jsem co nejdříve sehnat něco, co by odpovídalo i vybavením. Abychom nemuseli vše stěhovat z Jihlavy.“
Jihlava - JablonecOd 15 hodin sledujte online. |
Nakonec se zabydleli v blízkosti Liberce. „Líbil se nám víc,“ vysvětluje s úsměvem. „Ale kdybychom objevili dřív něco v Jablonci, tak by nám to asi bylo jedno. Hlavně jsem chtěl mít rodinu co nejdříve u sebe,“ přiznává.
Velkou část starostí se stěhováním musel přenechat manželce. „Bylo to náročné, protože jsme měli hodně tréninků. Takže toho hodně dělala manželka,“ chválí svou drahou polovičku. „Zvládla to super, už jsme se zabydleli.“
Masopust ho vítal srandičkami, znal i trenéra
Přesto, že přišel do nového týmu, lidé v klubu pro něj úplně neznámí nebyli. Už před příjezdem na první trénink ho vítal jeho exjihlavský parťák Lukáš Masopust. „Říkal, že se na mě moc těší. Protože potřebuje dávat na tréninku góly,“ líčí Hanuš, že o vtípky nebyla nouze.
„To k tomu samozřejmě patří,“ směje se. „A jestli ty góly teď dává víc? Nemyslím si. Ale on by to asi viděl jinak,“ pokračuje v lehkém tónu.
Starým známým pro Hanuše byl i hlavní trenér Petr Rada. S ním, podobně jako s asistentem Zdeňkem Kluckým, se poznali už předtím na Vysočině. „Věděl jsem, jaký je. A co od toho čekat, což bylo příjemné,“ pochvaluje si Hanuš. „Nebyla to pro mě, jako pro jiné kluky, taková změna.“
Zatímco v Jihlavě už měl téměř neotřesitelnou pozici – a pokud byl zdravý, v brance chyběl jen málokdy –, v Jablonci ho čekal post náhradníka. „Není to jednoduché, člověk samozřejmě chce hrát, chce chytat. Když to tak není, tak ho to mrzí,“ komentuje své vysedávání na lavičce. „Ale příčiny, proč to tak není, hledám vždy spíš u sebe. Snažím se trenéra přesvědčit, že na to mám. Hodně trénuji a čekám, až na mě ukáže.“
A poté chce chytit svou šanci za pačesy. „Věřím, že když člověk něco chce a jde si za tím, tak se mu to vrátí. Takže věřím, že to dobře dopadne,“ zůstává optimistou.
Cílem je postup do Evropy. Z ligy nebo poháru
K jeho pozitivní náladě přispívá i to, že se Jablonci zatím daří. V dosavadních čtyřech jarních ligových zápasech urval všech dvanáct bodů, navíc si v domácím poháru vybojoval postup do semifinále. „Zatím nám vstup do jara vyšel, všechno klape dobře. Věřím, že to bude pokračovat a že splníme cíle, které máme,“ přeje si.
Úkolem Jablonce pro zbytek sezony je zajistit si účast v evropských pohárech. A aktuálně šestý tým tabulky k nim nemá daleko: vždyť od třetí Olomouce jej dělí tři body.
„V lize je to dobře rozehrané, a k tomu stále můžeme vyhrát domácí pohár, ze kterého se do evropských soutěží postupuje přímo,“ je nadšený Hanuš. „Je dobře, že to máme rozjeté na dvou frontách. A stále máme o co hrát.“
Jihlavě pomohla výměna trenéra, hráči vědí, co mají hrát
Nejbližší ligové utkání bude mít pro Hanuše specifickou příchuť. Jablonec se totiž dnes představí v Jihlavě. „Těším se, samozřejmě. Na prostředí, kluky, na všechno,“ líčí gólman. „Samozřejmě by to bylo ještě trochu jiné, kdybych hrál. Ale zkrátka to tentokrát budu pozorovat mimo hřiště. A věřím, že ten zápas bude zajímavý.“
Chytat může jenom jeden. Ale Honzova šance přijdePohledem trenéra Rady Jsem rád, že jsme v zimě Honzu Hanuše udělali a že v Jablonci je. Trénoval jsem ho už v Jihlavě, takže vím, co je to za kluka, a vím, jaký je gólman. Má svoje kvality, i charakterově je velice dobrej. V týmu potřebujete dva vyrovnané gólmany a on splňuje všechny potřebné parametry. U gólmanů je to ale vždy složitější než u hráčů. U nich máte v sestavě deset míst, můžete je měnit. Chytat může jen jeden. My jsme se s trenérem gólmanů po přípravných zápasech rozhodli, že ligu začne Hrubý. Vyšlo to a Vlasta zatím v brance zůstal. S Honzou jsem ale mluvil, situaci jsem mu vysvětlil. On ví, že všechno říkám na rovinu a upřímně. A jemu jsem řekl, aby byl trpělivej a pracoval, že jeho šance přijde. |
Oba týmy totiž odstartovaly jaro parádně. Jihlava, která po podzimu byla na poslední příčce tabulky, se probudila ze zimního spánku a všechny dosavadní jarní zápasy vyhrála. Připomněla tak Hanušovo prosincové proroctví. „Viděl bych to tak, že všechno špatné je většinou pro něco dobré. Budou tady nějaké změny a já věřím, že z pohledu budoucnosti budou pro Vysočinu k lepšímu. Že klubu pomůžou,“ komentoval zkušený gólman situaci po zpackaném podzimu.
A na jeho slova došlo...
„Někteří hráči odešli, jiní přišli. Přišel i nový trenér a mužstvu to šlape,“ všímá si. „Myslím, že největší rozdíl je v tom, že hrají zodpovědně,“ chválí rukopis nového jihlavského kouče Martina Svědíka. „Je to náročný, koncentrovaný fotbal. S tím, že všichni přesně vědí, co mají dělat. Tohle nám na podzim trošku chybělo.“
Výměna kouče a následné zlepšení výsledků však v Jihlavě nejsou ničím novým. Už se stalo tradicí, že po zpackaném podzimu Vysočina honí záchranu soutěže na jaře.
„V Jihlavě se to vždy opakovalo. Většinou, když přišla změna na pozici trenéra, nás to nakoplo. Přišel nový impulz,“ vzpomíná.
Jenže... „Nevím, čím to bylo, ale vždy to bylo jen na kratší období. Nevydrželo to dlouho,“ varuje Hanuš. „Věřím, že když teď začali tak dobře, budou v tom i pokračovat. Aby to nešlo zase dolů.“
Vysočina způsobila revoluci„V lize jsme způsobili revoluci.“ Tak o aktuálním jarním zmrtvýchvstání jihlavských fotbalistů mluví bývalý dlouholetý ředitel FC Vysočina Zdeněk Tulis. „Do soutěže jsme nastupovali skoro v beznadějné situaci. Protože zachránit se s deseti body po šestnácti kolech, to je malý zázrak,“ připouští zkušený fotbalový funkcionář. „Všichni už měli rozdělenou ligu tak, že sestoupí Jihlava a hledá se jen druhý tým, který spadne s ní,“ myslí si. „My jsme však díky našim vynikajícím výsledkům ligu rozdělili na dvě části. Jedna, která hraje o titul a poháry. A druhá, která hraje o záchranu.“ Připouští, že dosavadní výsledky jihlavského týmu jsou překvapivé. „Obrovskou pomocí nám bylo, že jsme se silnými týmy hráli na začátku, kdy nám pomohlo i počasí,“ vrací se k vítězným duelům s pražskou Slavií a v Plzni. „Ty kluby nás podcenily a my jsme to nezdolnou bojovností a týmovým duchem uhráli.“ Pro další duely s Teplicemi a na Dukle Praha to byla pro hráče obrovská vzpruha. „Tím, že se podařilo udělat takové dobré výsledky, mužstvo dostalo sebevědomí. A z průměrných hráčů se stali lehce nadprůměrní,“ míní Tulis. „To se projevilo v následujících duelech.“ Vysočina tak deset kol před koncem má na svém kontě 22 bodů a je na nejlepší cestě se zachránit. Ale! „Pro nás je to obrovská zodpovědnost. Protože díky tomu, jak je soutěž vyrovnaná, by se mohlo stát, že bychom další zápasy nezvládli. A pak bychom mohli jen vzpomínat na to, že jsme měli šanci se zachránit a tu jsme nevyužili,“ varuje Tulis. „Já však věřím, že náš tým v předchozích utkáních ukázal svoji sílu, jednotu a soudržnost. A nyní udělá vše pro to, abychom se co nejdříve ocitli v situaci, že nebudeme mít o sestup obavy,“ dodal. |
