Gól z toho sice nebyl a Pardubice nakonec utrpěly debakl 0:5, samotný Halász však při svém premiérovém prvoligovém startu v základní sestavě po zásluze zaujal média i širokou fanouškovskou obec.
„Bylo to domluvené s trenérem, určitě nejde o nějakou moji frajeřinku, že bych se chtěl předvádět,“ říká dvacetiletý hráč k nevšedním autům v rozhovoru pro MF DNES.
Dnes jsme Pod Vinicí natáčeli s obráncem @FKPardubice ⚽️ Janem Halászem o jeho autu v utkání proti @slaviaofficial. “Bylo to domluvené s trenérem, určitě nejde o nějakou moji frajeřinku, že bych se chtěl předvádět,” říká dvacetiletý hráč. @fortunaligacz pic.twitter.com/0oUwsqozwr
— Marek Votke (@MaraVotke) November 12, 2021
Jak vás napadlo začít používat takové auty?
Ukázal mi je kdysi trenér na řecko-římský zápas, který jsem kombinoval s fotbalem. Řekl mi, že to můžu zkusit i tam, takže jsem hned ten den jel na trénink a fungovalo to. Čím víc jsem tyhle auty zkoušel, tím vypadaly lépe a lépe.
Inspirace tedy nepřišla od jiných fotbalistů?
Ne. Nejdřív jsem je začal dělat a až potom časem jsem narazil na nějaké video na YouTube. Do té doby jsem o ničem takovém vážně nevěděl.
Takže vám nic neříká jméno Rory Delap, jehož auty létaly v anglické lize přes čtyřicet metrů od lajny?
Neříká. To je pěkná dálka; já svoje auty změřené nemám, ale určitě by to bylo zajímavé zjistit.
Delap auty neházel s přemetem, ale rovnou přes hlavu. Dokážete i vy klasickým způsobem házet daleko?
Asi se bál, aby mu to nepodjelo. Myslím, že když hodím balon normálně, tak to není krátký aut, ale s přemetem je určitě mnohem delší.
Jak dlouho trvalo naučit se aut tak, abyste byl spokojený?
Čím více jsem rostl, tím jsem měl větší sílu a švih v ruce. Řekl bych, že někdy v dorostu už to bylo zhruba takové jako dnes.
V zápase proti Slavii tedy váš aut premiéru neměl.
Rozhodně ne. Už jsem to dělal na Kladně, kde jsem začínal, v Plzni a teď i tady.
Dokážete odhadnout, kolik těch přemetů už mohlo dohromady i s tréninkem být?
Tak to vůbec netuším.
Proti Slavii v lize každopádně měly největší ohlas.
To teda jo, bylo to trochu jiné, než když jsem to předvedl v dorostu. (úsměv) I když i tam se vždycky rodiče fotbalistů nebo ostatní hráči z týmu podivovali, co jsem to zase vyvedl. Pořád je to ale jenom aut.
Vy ten aut nejspíš berete jako normální věc, ale čekal jste takovou odezvu?
Vůbec ne, ale spoluhráči si před zápasem se Slavií dělali legraci, ať to udělám, že to bude všude vidět a někam by se to mohlo dostat. Já tomu nevěřil, ale spousta lidí mi pak psala, že aut ukazovali na Nově, v TikiTaka i jinde.
Je vám jasné, že se odteď vaše jméno rovná přemetu na autové čáře? Třeba moderátor Petr Svěcený už na vás prý nikdy nezapomene.
Je to pěkné. Vnímám, že si mě asi hodně lidí podle toho zapamatuje, ale popravdě je důležitější, abych předváděl výkony na hřišti, a ne, abych házel dlouhé auty.
Na druhou stranu právě takový aut může být důležitou součástí výkonu. Hodíte ho někomu na hlavu a on dá gól...
To je pravda, když do toho někdo naletí, nebo se balon nějakým způsobem poodráží ve vápně, tak to může být pro soupeře hodně nebezpečné.
Nevyhecoval jste i spoluhráče? Nezkoušeli to na tréninku také?
V první řadě musím zaplatit do kasy za „skill of the round“ (nejhezčí akce kola)... Ale pár kluků si to pak taky zkusilo při natáčení.
Pardubický Jan Halász a Ondřej Lingr ze Slavie během utkání 14. kola Fortuna ligy.
Jak ta situace v zápase se Slavií vznikla?
Už na předzápasovém tréninku jsme se s trenérem domluvili, že by to mohla být naše zbraň, protože ten balon pak letí opravdu daleko.
A já si spíš myslel, že vás od toho bude odrazovat, když Pardubice mají problém s marodkou...
Kdepak, trenér s tím hned souhlasil. Nakonec jsem se spíš bál já, aby to ostatní kluci nebrali tak, že se chci v takovém zápase jen předvádět. Tak to vůbec nebylo myšleno.
Přemet jste v utkání využil celkem dvakrát. Podruhé vás k tomu vybízel kotel Slavie, vyslyšel jste tedy fanoušky?
Ten druhý aut jsem původně chtěl rozehrát nakrátko, ale viděl jsem, že kluci jdou do vápna. Trenér na mě houknul, ať to zkusím, tak jsem do toho šel. Nevnímal jsem, jestli kotel něco křičel, byť jsem ho měl přímo za zády.
Nakonec jste prohráli 0:5. Jak moc to bolelo?
Myslím si, že první poločas a možná i deset minut druhého jsme se zvládali dobře posouvat, dostupovali jsme hráče a byli jsme Slavii minimálně vyrovnaným soupeřem. Pak jsme ale bohužel dostali dva góly, které nás srazily, a už jsme nestíhali. Nechali jsme se překopávat, špatně jsme odskakovali a pozdě reagovali na míče za naši obranu.
Premiérovou sezonu Pardubic v lize jste v jejich dresu nezažil, ale jak vnímáte tu letošní?
Snažíme se dát do každého zápasu všechno a postavení v tabulce (aktuálně 14. místo) příliš neřešíme. Bereme to tak, jak to je, a chceme co nejvíc bodů. Věřím, že to zlomíme.
Po reprezentační pauze vás venku čekají Teplice (v neděli 21. listopadu od 15 hodin). To bude pravděpodobně klíčový zápas.
Bude důležitý, ale zase to nechceme nijak hrotit. Budeme do něj chtít dát sto procent a vyhrát, ale je to utkání jako každé jiné.
Jak probíhala reprezentační pauza?
Měli jsme poměrně náročné tréninky, hodně se hrálo s míčem, což je dobře. Po volném víkendu do toho zase vletíme.
Každý říká, že radši hraje zápasy. Co vy a skoro dva týdny „volna“?
Utkání je vyvrcholením tréninkového týdne. Člověk se těší, připravuje... Já absolvoval jen jeden celý zápas, ale ostatní kluci toho určitě mají dost, takže jsou rádi, že si můžou odpočinout. Je potřeba vypnout hlavu, věnovat se rodinám a upustit páru. Pak se všichni vrátí plní energie a natěšení do fotbalu.
V prvním utkání v základní jedenáctce jste se uvedl zajímavě. Jak vzdálené je podle vás stálé místo v sestavě?
To si vůbec netroufám říct. Je pro mě dobře, že v Pardubicích můžu nastupovat za rezervu, když zrovna nedostanu šanci v áčku. Pořád makám naplno, nevidím žádné rozdíly. Když budu podávat dobré výkony ve třetí lize, šance přijde.
Hodnotíte tedy přesun z Plzně, kde je obrovská konkurence, do Pardubic jako správný krok?
Jsem moc rád, že jsem tady. Dostal jsem tu šanci nakouknout do první ligy. Vůbec nevím, jak by to bylo v Plzni, ale nepřemýšlím nad tím. Soustředím se jen na sebe, chci v Pardubicích podávat dobré výkony a moc neřeším, co přijde.
