"Dal šanci mladým, nebál se je postavit do základní sestavy," vzpomíná Matušovič.
Ze všech ostravských talentů dal Jarabinský v létě 2001 největší šanci právě Matušovičovi. Kdo ho do té doby znal? A dnes je z něj ligová hvězda a adept pro národní mužstvo.
Drobný mladík s dlouhými blonďatými vlasy měl v té době na kontě jen devatenáct ligových minut. Až pod Jarabinský se na fotbalové scéně usadil pevně.
"A i když jsem nehrál dobře, podržel mě. Na to se nedá zapomenout," říká Matušovič.
Pamatuje si i nepříjemné chvíle, které s Jarabinským zažil. "Když mi to šlo, tak nechválil. Počkal si, až budu hrát špatně a pak si mě vychutnal."
Matušovič se však pod palbou kritiky neurazil. "Naopak, donutilo mě to víc makat. A to mi pomohlo."
Ještě na jednu příhodu s Jarabinským třiadvacetiletý fotbalista vzpomíná. Když ho v květnu pozvali na soustředění národního mužstva před evropským šampionátem, Jarabinský mu zavolal: "Neboj se hrát, máš na to," povzbuzoval ho.
Před třemi lety mu Jarabinský našel místo ve středové řadě, levého záložníka hrál i v následující sezoně po jeho odchodu za trenéra Cviertny. Nejvíc však rozkvetl až v minulém ročníku pod Františkem Komňackým, který ho postavil do útoku.
Ostrava na jaře vyhrála titul, i Matušovič byl na vrcholu. Ale od té doby tým upadal, nedařilo se ani Matušoviče. A ve čtvrtek Komňacký skončil.
"Po těch výkonech, co jsme předvedli...," poznamenal Matušovič. "Hráli jsme špatně a bohužel to tak chodí, že první na ráně je trenér. Ale do toho nemám co mluvit, je to věc vedení. Já jen vím, že my na hřišti jsme mohli udělat víc, aby to neschytal."
Z ostravské kabiny zmizely smích a legrácky. Jarabinský je autorita, která budí strach. "Vždycky když přijde někdo nový, tak se to změní," říká Matušovič. "Sranda byla, protože se dařilo, získali jsme titul. Ale teď když nám to nešlo, tak to bylo všechno taky mnohem vážnější."
 Jozef Jarabinský na svém prvním tréninku na Bazalech dohlížel i na Miroslava Matušoviče (v popředí). |
