Jste hodně zklamaný?
Jsem z toho špatnej. Všechno bylo domluvené, připravené, nakonec Gladbach couvnul. Ale nedivím se. Kdybych teď přišel do Sparty, byl bych podle německých norem od léta volný. Klub by na mě ztratil právo, a tím pádem i hodně peněz.
Nevěřili vám, že byste se vrátil?
Věřili, ale nechtěli tolik riskovat.
Takže se vracíte a do léta budete odříznutý od zápasů. Trenér Advocaat vás kvůli špatnému přístupu přeřadil do amatérského béčka.
Mám právo, abych trénoval s áčkem, ale nechtěl jsem kolem sebe kopat, aby mě trenér třeba při tréninku neposílal hodinu a půl běhat dokolečka kolem hřiště. Radši jsem volil normální trénink v horších podmínkách.
Jak budete s Advocaatem komunikovat teď, až se vrátíte do kabiny?
Nemusím s ním mluvit, musím jen podle jeho pokynů trénovat. A já budu pracovat hodně tvrdě, nic jiného mi nezbývá.
Bude vás fotbal bez zápasů bavit?
Fotbal mě baví pořád, ale teď prostě musím zatnout zuby. Dva měsíce bude mým smyslem života trénink. K tomu švihadlo, pás na běhání, posilovna. Dám do toho všechno. Chci po tréninku přijít do kabiny a říct si: Jo, odvedls' dobrou práci, pokračuj, dostaneš se výš.
A pak? V létě?
Budu doufat, že mě klub uvolní.
A když ne? Smlouvu máte až do roku 2006.
Přece nebudou další rok platit fotbalistu, který při zápasech sedá na tribunu a otevřeně říká, že chce pryč.
Zmizíte z Německa nadobro?
Doufám. Nejdřív Hamburk, teď Gladbach. Dvě lekce už stačily.
Táhne vás to zpátky do Česka?
Silně. Tady se prostě cítím líp, česká mentalita mi vyhovuje. Sranda v kabině, zábava na hřišti, kafe po tréninku. Fotbal je sice dřina, ale pořád se u něj potřebuju bavit, to je pro mě hlavní. A v Německu jsem pohodu nikdy nenašel.
Už jste tedy předjednal svůj letní přestup do Sparty?
Nemusím to mít na papíře, stačí slovo. Sparta řekla, že zájem má. A já řekl, že se můžeme dohodnout.
Teď si vás Sparta za 45 milionů korun nemohla dovolit. Sleví v létě Mönchengladbach?
Připadalo by mi to logické, když vlastně půl roku nebudu hrát. Ale je to daleko, uvidíme pak.
V klubu nehrajete od prosince, nyní vás vynechal i reprezentační trenér Brückner pro kvalifikační dvojzápas s Finskem a v Andoře. Nebojíte se, že se vaše kariéra zasekne?
Jsou to jen dva měsíce, to uteče. I když... Bude mi chybět nároďák. Reprezentovat, to je pro mě největší čest. A vypadá to, že ztratím i červnovou kvalifikaci. Ale zase si říkám: Co mě nezabije, to mě posílí.
Stejně mi připadáte silně skleslý.
Smutný jsem, a dost. Přemýšlel jsem, že bych mohl už v sobotu nastoupit za Spartu proti Liberci, kdyby to všechno vyšlo. Nevyšlo nic. Ale nechci se kvůli tomu užírat, každý den bez smíchu je ztracený den. To nedopustím.