„Je to krásné! Úžasný pocit. Před měsícem bych v něco takového nedoufal,“ vydechoval Pulkrab.
V lednu šel do Liberce na zkoušku jako součást rozsáhlého transferu, jehož hlavní položkou byl Josef Šural. Pulkrab nakonec zůstal na hostování a potvrdil pověst výjimečného talentu, který do té doby v dorostenecké lize za Spartu sypal gól za gólem.
I v Liberci byl po přesunu mezi dospělé platný, za poslední tři zápasy se trefil čtyřikrát. „Z toho tři góly byly hlavou,“ připomněl. Včetně toho bronzového...
Pulkrab dvacet minut před koncem doklepl míč na 2:1 po náramné akci Vůcha s Bartlem. „Oba to jsou takoví hračičkové a podle toho to vypadalo. Několikrát zasekli míč, nahráli si a já už jsem to jenom uklidil,“ usmíval se.
Dál už si toho moc nepamatoval. „Byla to neskutečná radost. Už ani nevím, co se přesně dělo, když jsem běžel ke kotli. Čekal jsem na kluky a chtěl jsem si to užít s fanoušky. Věřil jsem, že tenhle gól už by nás měl definitivně posunout ke třetímu místu,“ povídal.
Liberec je po remíze 2:2 skutečně bronzový a Pulkrab vděčně říká: „Když jsem v zimě přišel, v médiích se řešilo, jak výrazně Slovan oslabil. Nikdo netipoval, že bychom vůbec mohli udržet čtvrtou příčku. A my jsme třetí! Půlrok v Liberci byl krásný a za takovéhle završení jsem šťastný. Škoda, že je konec sezony.“
