Takže to vaše rozehrání přímého kopu byl momentální nápad?
Byla to improvizace, že Davor vyběhne, a kdyby to nevyšlo, tak bych centroval. Ale nebyl tam s ním žádný protihráč, a tak jsem mu to dal a dopadlo to dobře.
Celý druhý poločas jste se ale bránili. Proč?
Vyšlo to ze hry Bohemky. Hrála o hodně aktivněji než v prvním poločase a zatlačila nás.
Dalo se tomu čelit?
Dalo, ale to bychom museli vpředu více podržet míč, aby se nám stále nevracel jako bumerang. Nepustili jsme sice hosty do vyložené šance, ale měli jeden roh za druhým.
Ve druhé půli jedenáct. Jak těžké to bylo na psychiku?
Velmi. I proto jsem se snažil kluky burcovat. Viděl jsem, že toho mají plnou hlavu i nohy. Nabádal jsem je, že musíme bojovat do konce, a vyplatilo se to.
Stejně jako minule v Plzni jste dohrávali v deseti.
To není příjemné, musíme se toho vyvarovat. Tentokrát o vyloučení (Sukupa) nebylo pochyb. Mikuš dobře zaběhl za obranu a my jsme nezareagovali na jeho pohyb, takže jsme to řešili faulem.
