„Myslel jsem si, že asi hrát nebudu. Bavili jsme se s trenérem a protože se to zaregistrovalo až v pátek pozdě večer, tak vlastně nebyla ani možnost naskočit do zápasu od začátku,“ říkal Novák.
„Na šanci si musím počkat, doufám, že přijde už příští týden, zdravotně i kondičně jsem v pořádku, o to nemám strach, protože se Sigmou trénuju naplno už přes dva měsíce a ty tréninky jsou náročné. Budu stoprocentně připravený a aspoň jsem si jako náhradník zase nasál tu zápasovou atmosféru. Zápasová praxe mi sice chybí, ale myslím, že ji rychle chytím a znovu to nastartuju,“ věří 33letý obránce.
Jablonec - Sigma Olomouc 1:1, domácí rychle vedli, remízu zajistil Juliš |
První tři starty v nejvyšší české soutěži zažil v ročníku 2008/09 ve Zlíně, odkud v roce 2011 přestoupil do Jablonce. Zde strávil čtyři sezony a hned na startu páté zamířil do Dánska do klubu FC Midtjylland, kde oslavil mistrovský titul, následně hájil barvy tureckých velkoklubů Trabzonsporu či Fenerbahce Istanbul, naposledy byl ve Spojených arabských emirátech v Al Džazíře. Držitel českého a tureckého poháru odehrál i 28 zápasů za českou reprezentaci.
Kdy padlo konečné rozhodnutí, že se stanete hráčem Olomouce?
Asi dva, tři dny zpátky. Nakonec jsme se dohodli, že to uděláme tak, jak jsme chtěli, a doufám, že spokojené jsou všechny strany.
Trenér Jílek o Filipu Novákovi„Upřímně musím říct, že ještě v pátek odpoledne to bylo pade na pade, jestli do zápasu v Jablonci vleze. Při podpisu smlouvy v tom ale byly ještě administrativní věci, které před tréninkem nebyly hotové, tak jsme si nemohli dovolit riskovat. Proto jsme se jasně rozhodli, že do toho zápasu půjdeme bez něho a případně ho využijeme až v jeho průběhu. Jinak Filip je jednoznačně nachystaný, trénuje s námi déle než dva měsíce a řekl bych, že i on na sobě cítí, že se fyzicky dostal na potřebnou úroveň, v tom není žádný problém. Myslím, že na mužstvo v kabině působí velmi dobře, je to hráč se zkušenostmi, přidává informace a kolikrát už jsme spolu některé zápasy analyzovali, vždycky přišel se zajímavými postřehy. Z mého pohledu je to hráč, který je teď připravený zejména do stoperské pozice, nejlépe do obranné trojky, což by asi byla jeho vůbec nejlepší role. Problém ale nebude ani ve čtyřce. A hlavně je to levonohý stoper, který nám do rozehrávky chyběl. Má klid, přesnost, komunikaci se spoluhráči a výrazně zvýšil konkurenci a tlak na ostatní hráče. Je to zkušený hráč, který je prostě připravený i přesto, že dlouho nehrál ostrý zápas. Já mu věřím.“ |
V Olomouci jste ale trénoval přes dva měsíce, proč se čekalo na podpis smlouvy tak dlouho?
Mým cílem bylo se zase dostat do zahraničí. Bohužel byl problém v tom, že ten poslední půlrok v Al Džazíře jsem nehrál. Ani jsem nečekal, že to může být takový problém, ale nakonec to byl ten hlavní, který mi případné zahraniční angažmá neumožnil.
Co bylo tedy tím posledním impulzem, že jste možnost odchodu do ciziny definitivně vzdal?
Já už jsem to chtěl mít uzavřené tak dva týdny zpátky. Ještě nějaké kluby se ale našly a říkaly, dejte nám ještě čas a tak. Pořád se na něco čekalo, i v mé agentuře mi říkali, abych ještě vydržel, ale nic v zahraničí bohužel, nebo možná i bohudík, neklaplo. A já už jsem byl vlastně dva týdny rozhodnutý, že jestli to opět nevyjde, tak to podepíšu Sigmě.
Kolik klubů ze zahraničí o vás projevilo zájem?
Když to tak shrnu, tak určitě pět, ale možná i víc týmů sondovalo situaci kolem mě. Prioritou pro ně však bylo, že chtěly hráče, který je rozehraný a ne toho, který půl roku stál a jen trénoval. Teď je proto důležité, abych hrál, abych hrál dobře a o tu cizinu ještě zabojoval. V hlavě pořád mám, že bych do zahraničí ještě někdy rád šel.
A co na to trenéři, kdybyste hned v zimě z Olomouce odešel?
To ne, jsme domluvení do léta, to je jasné. Až potom uvidíme, co dál. Samozřejmě také bude záležet na tom, jak budu hrát v české lize.
Hodně vás lákali do Olomouce vaši někdejší spoluhráči Beneš s Pospíšilem?
Jo, oba. Ty kluky znám skoro celý život a byl to takový další impulz k tomu, abych se se Sigmou domluvil. Ale je tam víc kluků, které znám, a vlastně v Olomouci jsem doma, na stadion to mám kousek, což byl také jeden z důvodů.
První zápas po oficiálním návratu do české ligy jste zažil zrovna v Jablonci, kde jste strávil několik vydařených sezon a odkud jste se odrazil do zahraniční. Jaké to pro vás bylo?
Určitě příjemné. Mám to v Jablonci fakt hodně rád, znám tady v klubu pořád spoustu lidí a rád se sem budu vracet. Na Jablonec vzpomínám jenom v dobrém, vyhráli jsme domácí pohár, hráli evropské poháry, co se řeklo, to se dodrželo a my hráči jsme si nemohli na nic stěžovat.
Ale spoluhráčů z let 2011 až 2015, kdy jste z Jablonce odešel, tu už moc není...
To je fakt. V kádru už je jenom Tomáš Hübschman, z Tomáše Čížka se stal asistent, jinak Martin Bergman dělá pořád tu stejnou práci tiskového mluvčího a samozřejmě majitel pan Pelta. Zastihl jsme ho ještě před zápasem a hned jsme prohodili pár slov.
Jak jste viděl zápas z lavičky náhradníků?
Škoda, že jsme nevyhráli, protože jsme na to měli a šance na tři body určitě byla.
Od toho jste nebyli daleko, protože několik vteřin před koncem se kutálel míč do prázdné jablonecké brány, ale gól z toho nebyl. Jak jste ten moment prožil?
Už jsem skoro slavil... Myslel jsem si, že je míč v síti. Bohužel domácí stoper to těsně před čárou odkopl. Škoda, mohli jsme odjet ve velké euforii.