„To jsou momenty, které neomrzí,“ usmíval se po utkání, která Sparta díky němu vyhrála 5:0. „Všech titulů pro krále střelců si vážím stejně, ale tenhle poslední je možná přece jen trochu výš. Je mi nejvíc let, už to bolí.“
Takže tahle koruna je nejvíc vydřená?
Jo. Nebyl jsem každý zápas stoprocentně fit, je mi pětatřicet. Objevovaly se tam už nějaké ty zdravotní neduhy.
Proti Jihlavě jste ale vypadal jako na vrcholu sil. Jak jste si takový zápas užil?
V podstatě o nic nešlo, chtěli jsme vyhrát a rozloučit se s diváky. Ten zápas hlavně nebyl o mně, ale o Radkovi Kováčovi. Hrát poslední utkání kariéry, to je úplně jiné kafe. Jsem rád, že jsme mu to takhle zpříjemnili a že se mohl rozloučit vítězstvím. Škoda jen, že nemohl střídat, protože se Bořek Dočkal zranil. Mohl si to užít ještě víc.
Dobře, ale vašich pět gólů, to je přece něco, ne? Historický moment.
Je to hezké, povede se to asi jednou za život. Někdy se člověk může snažit jak chce a gól nedá, dneska mi tam naopak spadlo úplně všechno. Ale stejně bych korunu krále střelců vyměnil za titul, to je jasné. Stejně jako všichni ostatní v kabině. A nejde jen o korunu - možná bychom obětovali i jedno kolo v Evropské lize.
Góly, které jste dal, byly hodně zajímavé. Hlavně poslední trefa do prázdné branky skoro od půlky hřiště. To se vám ještě nikdy nepovedlo, ne?
No, to je fakt. Ten byl pěkný. Z větší dálky jsem gól fakt asi ještě nedal.
A co druhá branka, která vám korunu zajistila? Kováčova střela se vám odrazila od prsou, to je taky neobvyklé, ne?
Hrudníkem už jsem asi nějaký gól dal. Radek říkal, že bude muset nastoupit, abych toho střelce vyhrál, a měl pravdu. Nakonec to vlastně vyřešil on (úsměv).
Taky jste se trefil z přímého kopu, který vám přenechal Ladislav Krejčí...
Láďa mi něco radil, říkal jsem mu, ať to přeběhne. Měl jsem myšlenku, jak to udělat, té jsem se držel. A nakonec to tam padlo.
Ví se o vás, že jste nimrod. Dá se pětigólový výkon přirovnat k nějaké myslivecké trofeji?
To ne, v lese takhle dobře nestřílím (smích). Tam budu muset asi ještě hodně trénovat. Každý úlovek, který se mi povede, je krásný. Někdy se povede hezká trofej, někdy je to třeba jen liška, ale pořád je to pěkné. Jako ty góly.
Nějakého jelena pateráka už jste trefil?
Dokonce šesteráka. To by se snad k těm pěti gólům dalo přirovnat.
Díky nim jste se dost nahlas přihlásil o místo v kádru pro Euro. Už vám gratuloval trenér Vrba?
Ne, zatím nic. A ani já jsem zatím na Euro vůbec nemyslel.
A na další sezonu? Z hostování se mohou vrátit mladí talentovaní útočníci, zvedne se vám konkurence, ale takový výkon na závěr sezony vám dodá motivaci, ne?
Jo, ale motivace je vždycky. Člověk je tam od toho, aby ty góly dával. Konkurence je tady velká pořád a já mám motivaci pořád stejně silnou.
