Liberecký trenér David Vavruška má rád atraktivní útočný fotbal. Teď však ze svých představ musí slevit. „O záchranu se musí hrát tak, abyste dělali body. Soudný člověk ode mě teď nemůže očekávat nějaký superfotbal,“ říká kouč, který se k 15. týmu ligy přesunul od liberecké juniorky po odvolání dvojice Kotrba-Csaplár.
Vloni jste převzal tým v rozehrané jarní části, když se hrálo o evropské poháry. Letos ho přebíráte jako „záchranář“. Jak byste ty dvě situace srovnal?
Jsou úplně jiné, ale svým způsobem i podobné. Před rokem byl velký tlak na to, abychom uhráli čtvrté místo v tabulce, což se nám nakonec podařilo. A o té dnešní situaci se není třeba ani bavit. Touha něco dokázat je ale stejná.
Neváhal jste převzít mužstvo v tak špatném stavu?
Já nemůžu váhat. Jsem součástí Slovanu Liberec a z logiky věci vyplývalo, že příchod trenéra zvenčí není reálný, protože tady není čas, aby poznával mužstvo. Musíte znát prostředí, hráče, na nějaké rozkoukávání není prostor. Kdybych v tuhle chvíli odmítl, tak bych byl za prvé srab a zadruhé bych šel proti firmě. A to nejde.
Čekal jste tu nabídku?
Ne. Ale já beru věci tak, jak jdou. Jsem pragmatický člověk a tohle je moje práce, kterou jsem si svobodně vybral. Budu trénovat áčko se stejným zaujetím jako předtím juniorku. V životě musíte být připraven na všechno. Nejsem z toho nervózní, jsem v klidu. Vím do čeho jdu a varianta, že bych Slovanu Liberec nepomohl, nepřipadala v úvahu.
Jste v klidu, i když má Liberec na krku sestup?
Musím být. Nikomu nepomůžu, když si budu před hráči kousat nehty. Člověk ve stresu dělá chyby a ty si teď nemůžeme dovolit.
Takže hráčům s nabouranou psychikou teď budete ordinovat hlavně klid?
Ten hráči potřebují v první řadě. Tohle celé je totiž jen o hlavě. Teď už hráče nenaučíte líp kopat, ale můžete se pokusit o to, aby zbytek ligy odehráli s co nejčistší hlavou. Je to složité, ale dá se to.
Kdy jste se vůbec o svém přechodu k A-týmu dozvěděl?
V pondělí odpoledne po zápase juniorky v Jablonci. Byl to dost zvláštní den. Do Jablonce jsme jeli autobusem a těsně před zápasem jsme se dozvěděli z rádia, že Slovan odvolal trenéry. A po utkání už mě odvezli do Liberce autem. Život píše zajímavé věci.
Nemrzí vás, že si klub v zimě místo vás vybral dvojici Kotrba Csaplár? Mohly se ušetřit tři měsíce.
Mě mrzí hlavně to, že v téhle situaci vůbec jsme. Pro mě by bylo lepší, kdyby se bývalí trenéři chytli, vyhrávali a byl by klid. Tahle situace samozřejmě nikoho v klubu netěší.
I jako trenér juniorky jste měl blízko k prvnímu týmu. Co je podle vás největším problémem Liberce? Proč je předposlední v lize?
Proč byl Dortmund dvě třetiny sezony na sestup? Tohle prostě nevymyslíte. To je na sportu nejkrásnější, i když pro Slovan je to teď kruté. Kde má Liberec největší problém, si s dovolením nechám pro sebe, to bych to mohl rovnou poslat do Ostravy, kde teď hrajeme.
Hráči si před rokem vaše působení u týmu pochvalovali. Věříte, že i tahle dobrá chemie teď pomůže k úspěchu?
Já jsem neslyšel, že by si něco pochvalovali, ale pokud ze mě mají dobrý pocit, je to vždycky lepší. Oni mě znají a vědí, že je tréninky budou bavit. Je otázka, nakolik jsou v téhle situaci ještě schopni se uvolnit. Doufám, že se to povede.
Máte rád ofenzivní fotbal, ale dá se tak hrát o záchranu?
O záchranu se musí hrát tak, abyste dělal body. Ano, ofenzivní hra mi vyhovuje, práce v juniorce je v tomhle úžasná, ale tohle je zase jiná práce a je na mně, abych přepnul pozornost a soustředil se na to, abychom začali získávat body. Soudný člověk ode mě teď nějaký superfotbal očekávat nemůže.
Asi byste si uměl představit na rozjezd lepší zápasy než v Ostravě a na Spartě, že?
Vždycky záleží na tom, jak to dopadne. Pokud se od vás dobrý rozjezd nečeká a on se povede, je to pak o to lepší. Jistě, je to riziko, ale v životě si nemůžete pořád vybírat.
Vrátíte do A-týmu záložníka Delarge, který z něj pod minulými trenéry vypadl?
Dzon si řekl o návrat už jen tím, jak pracoval v juniorce. Já jsem s ním neměl vůbec žádný problém a on fungoval jako profík. Musím přiznat, že mě to až překvapilo. Takže jeho návrat do týmu může být jedním z mých prvních kroků.
Berete svou misi u prvního týmu opět jako záskok, nebo byste rád pokračoval dál?
Mám kontrakt se Slovanem Liberec na dobu neurčitou a nerozhoduje, na jaký tým. Mám obecnou smlouvu na trenérské služby, takže dokud bude Slovan chtít, abych tady trénoval, tak budu.
Takže půjdete, kam vás pošlou?
Jasně. Já dělám ve firmě. Když vás pošlou na služební cestu, taky pojedete.
Liberec má 15 bodů. Kolik je potřeba získat k záchraně?
To je daleko. Nemůžeme se upínat na to, co bude 1. června, to by byla chyba. My se teď musíme soustředit na to, že jedeme do Ostravy.