Když se řekne Sparta, dvě poslední výhry se mu vybaví okamžitě.
"Letos na jaře jsme to doma Spartě spočítali tři nula," připomene Weber květnový výsledek. "Sparťani už sice byli mistry a my byli taky v klidu usazení ve středu tabulky, takže by někdo mohl říct, že o nic nešlo. Jenže já tvrdím, že vítězství nad Spartou má velkou cenu vždycky."
Naopak v listopadu před dvěma roky šlo v patnáctém kole oběma soupeřům o hodně. Sparta v Jablonci potřebovala bodovat, aby se jí ostravský lídr tabulky nevzdálil ještě víc, domácí si zase chtěli zajistit klid před zimní přestávkou.
"Štvalo mě, že už po dvaceti minutách jsem musel ven s výronem v kotníku, když si na mě vyšlápl Radek Kováč. Musel jsem na rentgen, ale druhý poločas jsem si se zaledovanou nohou vychutnal v kabině u obrazovky, protože to byl televizní zápas. I tak to byla nádhera, vždyť jsme vyhráli čtyři dva," pokračuje současný jablonecký kapitán.
Do ligy vstoupil už na jaře 1990
Ani se nechce věřit, že v první lize Weber debutoval na jaře v devadesátém. To ho na závěrečné minuty domácího zápasu Sparty s Nitrou poslal na hřiště tehdejší letenský trenér Jozef Jarabinský.
"Moc dobře si pamatuju, že jsme vyhráli dva nula. A to je vlastně ten můj sparťanský titul, protože jsem v tom ligovém ročníku do kádru patřil. Sparta mě totiž v létě v devětaosmdesátém koupila ze Žiliny," poznamenává Weber. "Ale ještě na podzim v devadesátém jsem si ligu za Spartu párkrát zahrál pod trenérem Ježkem, tak mi kousek titulu z jedenadevadesátého taky patří."
Od začátku roku 1991 si ale odbýval půldruhého roku vojnu v Chebu. A protože po návratu na Letnou to během letní přípravy ve dvaadevadesátém na užší sparťanský kádr nevypadalo, vrátil se k trenérovi Jiřímu Kotrbovi do Chebu.
Jméno si pak Weber udělal hlavně při angažmá v Drnovicích, kde hrál od léta 1994 dlouhých pět let. Poté přestoupil do Jablonce, kde si bez něj už řadu sezon nedovedou základní sestavu představit.
Fanoušci by si měli přijít na své
Na sobotní duel se Spartou se samozřejmě těší. A ujišťuje, že on ani spoluhráči vůbec nekalkulují s tím, že letenští fotbalisté se pořád ještě nevzpamatovali z krize.
"Zítřejší zápas nepodceníme ani náhodou. Tím spíš, že ve středu na Arsenalu sparťani vůbec nehráli špatně. Musíme do toho dát všechno a uvidí se. V těch předchozích domácích zápasech se Spartou jsme do toho šli jak s respektem, tak s odvahou. A povedlo se," říká Weber.
Jablonecký kapitán očekává podobné útočné manévry, jaké fotbalovým příznivcům nabídl čtvrteční pohárový zápas Slavie se Sofií.
"Vsadil bych se, že sparťanský trenér Griga proti středečnímu zápasu jednoho defenzivního záložníka stáhne a pošle na hřiště dva typické útočníky. To samé se dá očekávat od nás, protože my máme mužstvo postavené opravdu hodně ofenzivně. Takže fanoušci na stadionu i u televizí by si měli přijít na své," předpovídá Weber.
"Jestli už přemýšlím o tom, že bych to mohl zabalit? Na tuhle otázku odpovídám čím dál častěji," směje se středopolař, kterému bude 25. prosince pětatřicet. "V posledních letech tu vždycky prodlužuju smlouvu o rok, teď jsem si dal sám pro sebe termín do příštího léta a pak se uvidí. Ale že bych v první lize skončil, o tom zatím neuvažuju."
Na Jardu Šilhavého nemáme
Ze současných aktivních prvoligových fotbalistů má nejvíc startů šestatřicetiletý mostecký útočník Horst Siegl - 411. Hned za ním je s 382 starty jeho pětatřicetiletý klubový spoluhráč stoper Jiří Novotný. Třetím v řadě je právě Weber, který má ligových startů 363.
"Ale na dnešního asistenta Sparty a národního mužstva Jardu Šilhavého prostě nemáme," uzavřel Weber uznale. Tento Grigův i Brücknerův kolega má totiž v rubrice ligových startů číslo 465 a je samozřejmě českým rekordmanem.
