Zatímco Zlín po administrativním postupu překvapuje fotbalovou ligu a po čtyřech kolech se s devíti body vyhřívá na druhém místě tabulky, mnohem zkušenější olomoucký nováček zažívá rozpačitý návrat mezi domácí elitu. Uhrál tři remízy, je předposlední a v neděli zajíždí na půdu mistrovské Plzně. „Neházím flintu do žita,“ burcuje trenér Sigmy Leoš Kalvoda.
Sám se příliš nezabývá tím, jak pevná je jeho pozice, či spekulacemi, že má klub za něj – když na to přijde – připravenou náhradu, Václava Jílka, který se vrátil před sezonou ze Sparty k olomoucké mládeži. Mančaftu Kalvody nejde vyčítat, že by (re)start v první lize nestíhal.
Žádný ze čtyř soupeřů jej vyloženě nepřehrál, stejně jako ovšem Sigma nepřevyšovala protivníky, což jen potvrzuje vyrovnanost české soutěže, ve které sílou kádru vynikají snad jen Plzeň, Sparta a Jablonec.
„Myslím, že nehrajeme úplně špatně. Ale musíme dát více než jeden gól, potom už to bude lepší,“ kál se na klubovém webu Václav Vašíček, mládenec, jenž má góly v popisu práce jako úkol číslo 1.
Šance by byly. Proměnit je v góly má host z Trenčína
Jenže dosud se trefil jen jednou a tři plichty ze čtyř kol není ideální začátek. „Jistěže to problém je,“ uvědomuje si Kalvoda. „Samozřejmě, výhry vás posouvají někam dál, když máte víc bodů, hráči jsou ve větší pohodě. My třikrát remizovali a jednou prohráli. Ale myslím, že kluci jsou odolní,“ věří týmu.
Kapitán Jan Rajnoch nabádá ke klidu. „Máme tři body, je před námi ještě celá soutěž, takže hlavně nepanikařit.“
K panice zatím není důvod. Nejvíce sigmáky pálí domácí ztráty s Příbramí (1:3) a naposledy s Brnem (1:1), tedy se soupeři, kteří by měli na Andrově stadionu čelit ofenzivnímu tlaku, jak bývali donedávna zvyklí fanoušci. Ale časy se mění. A Hanáci si zase zvykají na první ligu, kde klub před ostudným pádem působil třicet let v kuse.
„Doma by se mělo vyhrávat, ještě navíc s týmy, jako je Brno. Ale jdeme od zápasu k zápasu a na konci sezony uvidíme, kolik budeme mít bodů. Byli bychom rádi, kdyby jich bylo tolik, aby to stačilo na dobré umístění,“ přeje si brankář Buchta. Tím rozumějte aspoň střed tabulky. Časy se vážně mění.
Obránce Příbrami Tomáš Hájovský (vlevo) a olomoucký záložník Jan Navrátil.
Olomoucký záložník Jan Navrátil se raduje z gólu.
Olomoucký trenér Leoš Kalvoda (vlevo) sleduje své svěřence v utkání s Příbramí, před ním jeho protějšek Pavel Tobiáš.
„Začátek jsme nechytili ani v minulé sezoně ve druhé lize. Pozitivní je, že v každém utkání jsme měli více šancí, ve všech zápasech jsme měli na výhru, chtělo to jen proměnit šance. V žádném ze zápasů neměli soupeři více šancí než my. Ale je to o tom proměnění, bohužel jsme víc gólů nedali,“ zmiňuje Kalvoda špatnou koncovku jako jednu z hlavních příčin nezdarů.
Sigma vystřelila dosud 46krát, z toho patnáctkrát na branku, dala pět gólů. Ve statistice poměru střel pro a proti jí patří desáté místo.
„Pokud máte vyloženého a špičkového střelce, jako je třeba Lafata, tak je to znát. Vašíček dá někdy tři góly, pak zase tři zápasy nedá nic. Je to ale poctivý hráč, neošidí nic. Prostě nám to nepadá,“ povzdechne si Kalvoda při zdlouhavém čekání na ligovou výhru.
„Není to úplně ideální začátek ligy. Chtěli jsme s Brnem zabodovat naplno, odčinit domácí porážku s Příbramí. Bohužel se to nepovedlo. Šance jsme na to měli, jen já měl dvě nebo tři, nedal jsem,“ pokračuje Vašíček v sebekritice.
Díry v obraně lepí host z Boloně
Nepadá to ani největší letní posile, Juraji Halenárovi. I proto Olomouc v týdnu přivedla na hostování z Trenčína jeho krajana, 22letého útočníka Tomáše Malce. Někdejší nejlepší kanonýr slovenské ligy měřící 199 centimetrů se zkušenostmi z Rosenborgu Trondheim doplní duo Vašíček–Chorý. „Fotbal je o tom, že když nedáte šance, tak nemůžete vyhrát,“ opakuje Kalvoda.
Jenže tohle není olomoucký případ. Ano, Sigma šance také zahazuje (kdo ne?), ale gól(y) pravidelně dává v každém zápase. Ostatně s pěti brankami je na tom o trefu lépe než druhý Zlín. Takže až teď se dostáváme k největší bolesti staronováčka – a tou zůstává defenziva.
Sice ji vydatně vylepšil další host, Srb Uroš Radakovič (jeho příchod z Boloně se zatím jeví jako terno, tím spíš, že obsahuje opci na přestup, a tak i náznak koncepce, na rozdíl od Malce), ale okna – když ne přímo výlohy – směrem dozadu jsou dál otevřená. Jistě, fotbal je hra chyb, ovšem jsou chyby a CHYBY. Jako názorná ukázka poslouží minulý zápas s Brnem a Zavadilův gól:
Kolik měl času a místa v pokutovém území na klidnou koncovku?
Mnoho. Kolik měl času a místa v pokutovém území jeho přihrávající spoluhráč? Ještě víc. „Když se hráči vyvarují zbytečných chyb, a bohužel je dělají zkušení, což mě zaráží, tak jsme schopni zvládnout zápasy i proti kvalitním soupeřům,“ dívá se Kalvoda dopředu – směr Plzeň.
