Sparta vs. Trabzonspor 2:2 |
Sparťané hráli osmdesát minut parádní zápas, na jejich současné poměry až překvapivě báječný. Ale slibně rozehraný souboj ve 3. předkole Evropské ligy zkazila nedůslednost některých jednotlivců.
„Branky jsme dostali kvůli tomu, že jsme situace nedohráli,“ uvažoval krátce po čtvrtečním duel kouč.
„Udělali jsme chyby, které pramení z nekvality v řešení určitých situací, ať už jde o osobní bránění hráče při standardce, nebo se týká kompaktnosti v obranném bloku, kdy jsme měli devět hráčů pod míčem. To by se nemělo stávat.“
V 83. minutě hostující Sosa centroval z přímého kopu. Míč ze středu pole letěl na hranici pokutového území.
Ekuban se během vteřiny odpoutal od Kozáka, který se při protivníkově náběhu vydal „špatným“ směrem. Zamířil k bráně, kdežto Ekuban do strany, aby si udělal prostor. Ve vápně ho měl pro sebe dostatečný, z pohledu soupeře trestuhodný. Dva metry kolem něj nikdo ze sparťanů nebyl.
„Pro mě byl nepochopitelný spíše způsob toho zakončení. To, že to trefil nádherně, ano, ale na takovou střelu potřebuje čas a na toho hráče nebyl tlak,“ upozornil trenér Jílek.
Zaskočila ho námitka, že střelce nepokryl Kozák. „Ještě jsem to neviděl ze záznamu, takže je to pro mě těžké hodnotit. Ale Kozák má hlídat prostor, u osmnáctky měl být Hašek.“
Standardní situace Trabzonsporu, centr z přímého kopu letí na Ekubana, který má v pokutovém území Sparty spoustu prostoru a času se do míče položit a vstřelit gól.
Standardní situace sparťané brání kombinovaně, zónově i osobně. Většinou je to tak, že dva hráči hlídají prostor, ostatní si rozeberou hráče.
Při centru Sosy hlídal Martin Hašek v rohu vápna obrovitého Nwakaemeho, který v tu chvíli bezprostřední ohrožení pro gólmana Nitu nepředstavoval, ale někdo u něj být musel.
Kanga s Plavšičem jako jediní v rudém kontrolovali pozice mimo pokutové území, kam se mohl míč odrazit. Ostatních osm sparťanů včetně Haška bylo ve vápně. Costa střežil prostor kolem penalty, ostatní si rozebrali šest protivníků. Trávník se posouval na zadní tyč, ale nikdo už na něj nezbyl.
Těžko soudit, jaké konkrétní úkoly sparťané při obranné standardce měli a kdo chyboval, kdo si špatně protihráče převzal. To vědí trenéři.
Každopádně nikdo nepokryl prostor, kam směřoval centr a kam si pak naběhl střílející Ekuban. Nikdo nebyl ani u něj.
Před druhou vyrovnávací brankou v 89. minutě došlo ke špatnému postavení obranné řady, hráči nebyli v tzv. jedné linii.
Poslední hráči Costa s Hanouskem zůstali se „svými“ hráči dole. S nimi linii držel do poslední chvíle Sáček.
Druhý stoper Štetina však vystoupil hodně do středu pole k Ekubanovi, odhadem byl o pět až sedm metrů výš než jeho parťák Costa.
Mezi Costou a Sáčkem tak vznikla obrovská mezera, do které naběhl Sörloth, dostal včas kolmici od Ekubana a přes stíhajícího Costu střílel mimo dosah Nity.
Chyboval snad Štetina, který vystoupil ze zadní řady do prostoru, kam směřoval Krejčí a Ekubana by nejspíš pokryl?
Nebo byl Krejčí u soupeře, který převzal míč třicet metrů od brány, příliš pozdě, čímž donutil vystoupit Štetinu?
Pokud by Štetina nevyrazil, mohl mít Ekuban zase spoustu prostoru a času na střelu ze střední vzdálenosti. Sparťané na něj nezatlačili.
„Budeme hledat důvody, proč jsme inkasovali,“ podotkl kouč Jílek. „Oba góly jsme dostali do postavené obrany.“
