"Zrovna si jdu koupit noviny, máme volno, tak si ten včerejšek užívám," hlásil Jarošík ve čtvrtek po poledni z Glasgowa.
Celtic na svém hřišti milánské mužstvo nečekaně porazil 2:1 a právě Jarošík patřil k nejlepším hráčům zápasu.
Třiadvacetinásobný český reprezentant v létě netajil, že hodlá dres změnit. Kouč Gordon Strachan ho totiž na jaře stavěl jen sporadicky a téměř pokaždé na jiný post.
"Tak jsem chtěl odejít, byl jsem domluvený s trenérem, byl tu i předběžný souhlas klubu," připomíná Jarošík červencové a srpnové dny.
"Jenže zatímco já chtěl jít na přestup, nabídky většinou byly na hostování. Třeba z Middlesbroughu nebo z Manchesteru City. S koncem přestupního termínu všechno vyšumělo a já si pak říkal, že třeba nabídku Dynama Kyjev jsem vzít měl."
To už se rozběhl nový ročník skotské ligy a Jarošík se na zápasy Celtiku díval jen z tribuny.
"Jednak mi doznívaly problémy s kotníkem a pak taky trenér dával přednost novým hráčům. Tomu jsem rozuměl, protože já vlastně byl na odchodu. A kluci navíc hráli dobře, takže nebyl žádný důvod něco měnit."
Proto ho nominace k zápasu s AC Milán v Lize mistrů překvapila.
"Strachan to mimo jiné zdůvodňoval tím, že začátkem jara v osmifinále Ligy mistrů mi to v zápase na AC Milán šlo. Tak že to prý určitě zvládnu i teď."
Že s ním kouč pro středeční zápas počítá, to se Jarošík dozvěděl v úterý ráno.
"Předminulý víkend jsem byl hrát za béčko a obnovil jsem si zranění pravého kotníku, který mi dává zabrat už delší dobu. V úterý ráno jsem s tím byl na kontrole u našeho klubového doktora a on říkal, že s AC Milán mám hrát. A kotník nekotník, ať mažu na trénink a pořádně se ukážu."
Noha sice Jarošíka ještě pobolívala, ale na úterním tréninku se opravdu ukázal. A po něm se od Strachana dozvěděl, že na milánského soupeře půjde od první minuty.
"Vzal jsem to prostě jako fakt, už se tady nedivím ničemu. Trenér mluvil hlavně o tom mém povedeném jarním zápase s AC, věřil mi, prý že si mě na té pozici dokáže představit."
Celtik sice 7. března prohrál v Miláně 0:1 v prodloužení a po předchozí bezbrankové remíze byl vyřazen, ale Jarošík se na italské půdě předvedl znamenitě.
Nyní se úplně fit necítil, navíc měl i obavy, aby se v Celtiku nepohřbil definitivně.
"Ale pak převládlo vědomí, že na druhou stranu by to v takovém zápase před vyprodaným šedesátitisícovým stadionem mohl být parádní comeback. Tak jsem snad trenéra nezklamal. To víte, když jsme nakonec vyhráli, chválil nás všechny."
Když byl Jarošík v 83. minutě střídán, vyprovázely ho z trávníku obrovské ovace. Opouštěl post staženého levého záložníka.
"Cítil jsem, že mi to docela sedlo. Hrál jsem to víc ze středu, protože jsem u lajny uvolňoval místo pro výpady našeho levého beka," říká Jarošík. "Ale že bych teď cítil, že se moje karta obrátila, tak to ani náhodou. V neděli hrajeme u nováčka v Gretně, taktika bude jiná, Strachan třeba postaví tři útočníky, ubere v záloze a já budu mít zase volno."
Jarošíka to ale nijak zvlášť netrápí.
"Nezabývám se tím. Jak už jsem říkal, dneska si užívám vítězství nad posledním vítězem Ligy mistrů a zítra budu zase poctivě trénovat."
