Když se v létě 2007 vydal z Bosny na zahraniční angažmá, do Teplic cestoval v autě právě i s Edinem Džekem, který byl tenkrát ve svých jedenadvaceti už hvězdou české ligy a bundesligový Wolfsburg za něj dával přes sto milionů korun.
Plzeň - Inter 0:2, domácí moc nezlobili, Džeko skóroval i na gól přihrál |
„Jeli jsme čtyři. Edin, Samir Merzič, kteří už v Teplicích hráli, a pak já s Aidinem Mahmutovičem. Od manažera jsme dostali starého opela, který měl omezovač rychlosti a víc jako sto třicet to nejelo. Když jsme to na dálnici přešvihli, auto se začalo strašně klepat. Jak mi nadávali, že to vůbec nejede,“ vzpomíná Ljevakovič se smíchem.
Inter Milán - Viktoria Plzeňod 18.45 hodin ONLINE |
Společně strávili v Teplicích pár týdnů v přípravě, pak Džeko opravdu do Německa přestoupil. Po třech a půl letech šel z Wolfsburgu do Manchesteru City, po čtyřech a půl letech do AS Řím a od loňska je v Interu.
Všude střílel spoustu branek, jeho nejoblíbenějším protivníkem je právě Viktoria. Proti ní dal deset gólů v devíti zápasech včetně české ligy. Na kontě má i dva hattricky za AS Řím jak v Lize mistrů, tak v Evropské lize.
Když se hrálo v polovině září v Plzni, na vítězství Interu 2:0 se podílel brankou a asistencí. Pokud nastoupí i ve středu, Hejda, Jemelka či Pernica se ho musí obávat víc než Lukakua či Lautara Martíneze, dalších špičkových útočníků Interu.
„Když nedávno hráli v Plzni, byl jsem za ním na hotelu. Dali jsme kafe, udělal jsem si pár fotek s jeho spoluhráči. Nebo minulý týden jsem mu psal, jak Plzeň vypadla v poháru v Hlučíně. On už to věděl, sleduje, co se tady děje,“ říká Ljevakovič.
„Ptá se, co nového v Teplicích. Jestli ještě stojí tamhleten barák nebo co Pavel Verbíř, Michal Doležal a další kluci, které zná. Já mu posílám články z novin, z internetu. On si to v češtině přečte, rozumí všemu, ale už má problém česky mluvit. Potřeboval by čas, aby se zase do toho dostal. Vždyť už je to víc než patnáct let, co odsud odešel.“
Džekův příběh, jak ho doma v Sarajevu nechtěli a pro velký fotbal ho objevily Teplice, je známý. Ljevakovič vypráví, jak se poprvé setkali. Nebylo to v Teplicích.
Když pálí Džeko. Už desátý gól proti Plzni a soupeři žasli: Můžeme se jen učit |
„Poznal jsem ho na jednom turnaji v Bosně. Já začínal mezi dospělými v Tešanji, hráli jsme druhou ligu. On přijel s béčkem Željezničaru. Neviděli v něm, že by se měl někdy prosadit, že by měl něco dokázat. Když jsme se pak za dva roky potkali v Teplicích, tak jsme si na to setkání hned vzpomněli,“ líčí osmatřicetiletý Ljevakovič, jenž je o dva roky starší než Džeko.
„I když jsme v Teplicích strávili společně jen chvíli, hodně mi se Samirem pomohli. My s Mahmutem nevěděli nic. Když pak přestoupil do Německa, u nás v Bosně se o tom hodně psalo: Podívejte se, jak se kluk z Bosny dostal do světa. Edin všem otevřel dveře.“
O přestupu a slávě v prestižních klubech snil i Ljevakovič. „Jako kluk máte různé sny. Zrovna nedávno se mě někdo ptal, že jsem byl patnáct let v Teplicích a nikam jinam jsem nešel. I kdyby se dal vrátit čas, já bych nic neměnil.“
Na Teplice nedá Ljevakovič dopustit. Za místní klub odehrál patnáct prvoligových sezon. S profesionální kariérou se loučil v květnu 2021, ale v minulé sezoně naskočil ještě do dvou zápasů. Teď působí jako hrající trenér třetiligového béčka.
A těší se, až se zase sejde s Džekem. „Když je reprezentační pauza a já mám cestu do Bosny, zajedu za ním do tréninkového centra. Nebo když hrál v Římě, celá rodina jsme si tam udělali výlet a byli u něj. Potkáme se jednou dvakrát do roka. Edin se nezměnil, je to pořád ten skromný kluk z Teplic.“