„Rudy, Rudy,“ vrhl se na legendárního funkcionáře Rudolfa Baťu a objímal ho. Co objímal, hned ho i poceloval. Na obě tváře k tomu. „To bylo po brežněvovsku. Ten to od něho musel okoukat,“ ohlédl se Baťa po ostatních z výpravy, která dorazila společně s ním.
„Taky vás to čeká. Fakt jako od Brežněva,“ nenápadně si otíral obličej a chopil se sklenky s grappou (italská vinná pálenka, pozn. red.), aby vypálil bacily.
Starosta mezitím pobízel hosty k prostřeným stolům. Aby okoštovali a připili si na uvítanou. S ním i všemi místními, jichž bylo v tu ránu všude plno. Museli se přece přijít podívat a obejmout Čechoslováky, kteří tak mile zaujali na jejich šampionátu.
