Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Unikátní je šampionát v tom, že se vlastně nikdy nekonal na takhle malém prostoru. Všechny stadiony, veškeré zázemí pro všechny týmy i fanoušky jsou na ploše padesáti kilometrů čtverečních. Všude se dostanete během hodiny nebo rychleji. V tomhle je mistrovství výjimečné a jiné než předchozí,“ říká na úvod Rozstřelu reportér Jiří Čihák.
Nic takového fotbal zatím nezažil
Oba zpravodajové ocenili organizaci šampionátu. Tiskové středisko podle nich funguje na vysoké úrovni. K dispozici mají jídelnu, posilovnu i relaxační zónu. Zázemí je špičkové. „Součástí tiskového centra je třeba i autobusové nádraží, ze kterého jezdí spoje permanentně na stadiony, na všechny zápasy, což je servis, který nemá obdoby,“ popisuje David Čermák.
Výsledky MS v Kataru: Argentina v čele s Messim mistrem světa, ve finále zdolala Francii |
Zpravodajové chválili i přátelský přístup organizátorů, kteří se snaží v každé situaci pomáhat. Na organizaci se podílí tisíce placených pracovníků i dobrovolníků. „Snad každých dvacet metrů stojí pořadatel, který se vás ptá, zda nechcete poradit, někam doprovodit, ukázat cestu. Ptají se, jak se nám tady líbí, jestli jsme spokojení. Přes všechno to ostatní, co se na pozadí mistrovství odehrává, je náš dojem převážně pozitivní,“ uvádí Jiří Čihák.
Reportéři ale připomněli i to, že Katar čelí oprávněně otevřené kritice. Podle lidskoprávních aktivistů není správné pořádat šampionát v zemi, kde se zachází se zahraničními dělníky jako s nevolníky. Kde je zakázána homosexualita nebo mimomanželský styk. Kde nefungují svobodné volby. Že schválení katarského pořadatelství podléhalo rozsáhlé korupci. A také že během energetické krize je v tak horké zemi pořádání mistrovství neekologické.
„Jistě, tohle všechno jsou naprosto oprávněné výtky. Lidé se proto shodují, že v Kataru se mistrovství konat nemělo. Že byla určitě řada vhodnějších kandidátů, a to zejména z lidskoprávní perspektivy. Na druhou stranu je těžké nahlédnout pod slupku a zjistit, jak tato země skutečně funguje. Na to je 14 dní, které my tady trávíme, opravdu málo.“
Klimatizované stadiony, kde je vám zima
„Když jsme se dali do řeči třeba s lidmi, kteří žijí v Kataru delší dobu, ať už jsou to Češi nebo migranti z ekonomicky slabších zemí, tak jsme od nikoho nezaznamenali stížnost nebo výtku. Naopak většina z nich nás ubezpečovala, že Katar dělá všechno pro to, aby se zlepšil. Že má země vizi do budoucna a že se snaží s těmi evidentními problémy něco dělat.“
Premiové čtení o MS v Kataru |
„Na druhou stranu, otázkou zůstává, zda se jenom Katařané nesnaží dělat po dobu šampionátu před světem lepší, než jaká je realita. Jestli neukazují Katar v lepším světle, než jaký skutečně je. Ale na to jsme tady příliš krátce.“
Jiří Čihák v Rozstřelu popsal také to, jak na stadionech funguje klimatizace. „Stadiony jsou skutečně klimatizované. Ale na některých je to tak, že pokud sedíte v ochozech někde vysoko, tak tam klimatizace nedoléhá. Vypadá to tak, že kolem hřiště jsou umístěné velké výfukové trubky.“
„Ale třeba Chalífův mezinárodní stadion je klimatizovaný celý. I nahoře. Venku bylo 27 stupňů, ale celý stadion byl vychlazený. Takže když jsem seděl 90 minut na utkání Íránu s Anglií, docela jsem si to protrpěl. Vychladí stadion na 18 nebo 20 stupňů a celý zápas na vás fouká chladný vzduch. Tak to není moc příjemná záležitost.“
„Záleží i na časech výkopu. Pokud se hraje přes den, kdy ještě svítí slunce, tak klimatizace většinou běží. Zatímco když přijdete na zápas večer, kdy už teploty klesnou, tak je vypnutá,“ doplňuje David Čermák s tím, že v klimatizovaných místnostech musí nosit bundy nebo mikiny.
Alkohol, LGBT a Palestina
A dá se v Kataru sehnat alkohol? „Není to snadné. Jde to ve fanzónách nebo na některých hotelech. Ale doslova za likvidační cenu. Třeba jedno pivo za 300 korun,“ konstatuje David Čermák.
Ale na stadionech podle něj pivo k dostání není. „Původně to v plánu bylo. A to je další věc, která je hodně kritizovaná. Myslím si, že zcela po právu. Katařané na poslední chvíli rozhodli, že na stadionech pivo nebude, a tím porušili dohody, které měli s firmou, která dodává pivo pro šampionát. Takže tohle bude součástí nějakého soudního sporu.“
Kontroverzní je také agenda menšin. Lidskoprávní organizace se obávaly toho, že když přijede do Kataru ženský nebo mužský homosexuální pár a chtějí se na ulici políbit, hrozí jim postih. Jaká je realita? „Takové páry na ulici jsem zaznamenal a nevšiml jsem si, že by kolem nich bylo nějak nezdravě rušno. Ale je samozřejmě otázka, jak je to za běžné situace, když v zemi neprobíhá mistrovství,“ míní David Čermák.
Duhová barva na stadion patří. FIFA zmírnila restrikce na podporu komunity LGBT |
„Ale jsou tady zkušenosti jiných kolegů novinářů. Jeden z amerických žurnalistů se snažil dostat na stadion s tričkem, kde měl duhový symbol LGBT komunity, a na stadion v tomto tričku nebyl vpuštěn,“ navazuje Jiří Čihák. „To samé potkalo fanoušky Walesu, kteří měli duhové klobouky. Pořadatelé je upozornili, že s nimi je dovnitř nepustí.“
„A asi většina diváků tuší, že tu byl problém s duhovými páskami na rukách kapitánů, kteří by za toto gesto podpory LGBT komunity dostali žlutou kartu, pokud by si tuto pásku navlékli. Takže to nakonec nikdo neudělal, což je opravdu věc, kterou považuji za téměř skandální. Je nepochopitelné, že FIFA v tomto Kataru ustoupila a že se rozhodla trestat hráče za to, když si duhovou pásku navléknou,“ pokračuje David Čermák.
S duhovou páskou se tak v Kataru objevily pouze významné osobnosti na tribunách: například belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová či německá ministryně vnitra Nancy Faeserová. Katarští diváci i novináři zase na tribunách nosí pásku na podporu Palestiny, což je téma, které v islámské světě silně rezonuje.
Platí v Kataru nějaká covidová omezení? Cítí se v této zemi evropští novináři v bezpečí? A jak se zpravodajové dívají na korupční pozadí světového šampionátu? I o tom hovořili zpravodajové iDNES.cz Jiří Čihák a David Čermák v Rozstřelu.
