Sedmdesát procent čtenářů vlivného deníku Przeglad Sportowy se shodlo, že on by měl být ten pravý. „Byl bych vůbec prvním cizincem na polské lavičce, což se opozici nelíbilo,“ vzpomíná Verner Lička.
Nakonec v srpnu 2002 dostal přednost legendární Zbigniew Boniek, bez jakýchkoli trenérských zkušeností a jen dočasně na pět zápasů: „Důvod byl politický a dodnes toho trochu lituju, ale nedá se nic dělat.“
Kde se to vlastně zvrtlo?
Jednoduše: Poláci jsou hrdí a nechtělo se jim, aby jejich nejslavnější reprezentaci vedl cizí člověk. Já byl po úspěšném angažmá v Polonii Varšava v kurzu, vedl jsem českou jednadvacítku a měl svolení, že by mě asociace pro vyšší zájmy uvolnila.
