Národní zápasy mužstev, kopaný míč cvičících, na jaře 1986

Přihlásila se mužstva AC Sparty, AC Prahy, SK Slavie a Akademického gymnasia, hrající pod jménem Český Footballistický Kroužek Kickers.

Tyo "Národní zápasy" byly první českou footballovou soutěží vůbec. 

Karel Petrů, Dějiny československé kopané, 1946

Re: Národní zápasy mužstev, kopaný míč cvičících, na jaře 1986

na jaře 1896 ....

První zápas Slavia - Sparta

SK Slavia - AC Sparta 0:1. Hráno 29. března 1896 na Královské louce za řízení p. Rösslera, který branku Sparty uznanou během zápasu , po zápase - jak to bývalo v prvních letech zvykem - dodatečně neuznal. Sparta se tím cítila dotčena a ze soutěže vystoupila. To byl první veřejný spor Slavia - Sparta.

Karel Petrů, Dějiny československé kopaé, 1946

Kdy se začalo v AC Praha skutečně kopat?

Pozornost klubu pak zaujala značně účast na tělovýchovné části Národpisné výstavy a kromě toho, jak se zdá, někteří z činovníků pro zavedení kopané právě nadšeni nebyli. Ve schůzi výboru 4. dubna

"...pan Jaroslav Krajíček činí dotaz na p. náčelníkastran cvičení míčové hry, výletů a pod. a myslí, že by se mohl již chopiti nějaké akce.

Pan Lanhans navrhuje, by se pořádal nějaký výlet, vezme prý sebou fotografický aparát a mimo toho prý se může hrát míčová hra. Přijato jednohlasně."  Výlet se konal do Roztok, ale jak to dopadlo s tou míčovou hrou při něm, známo není. Ale, jak se zdá, scházelo k tomu to nejhlavnější - míč.

Karel Petrů, Dějiny československé kopaé, 1946

Slávie zavádí kopanou místo - pseudoamatérské cyklistiky

Nejen karcery, nejen překážky , ale i úpadek hlavního odvětví našeho sportu. Cyklistika a závodnictví bledly a ztrácely lesku i ceny přibýáním živlů nepovolaných, pseudoamatérů a profesionálů.

Záhy postřehli jsme nebezpečí a rychle uchopili se jiné větve našich sportů. Footbal upoutal naši pozornost a obratem ruky z klubu cyklistů se stal klub footballistů,

Ne bez boje! Valná hromada u Sochůrka (21.1.1896) viděla scény bouřlivé: exodus 20 nejstarších byl výsledkem této metamorfózy, Ze starých zůstaly jen dva sloupy. Ale pevně a na těch se budovalo dál a tak rychle, že záhy jméno Slavie stalo se známým nejen v království, ale i za vodou Vlatvy a Labe.   

Něco z historie českého fotbalu

Footbalová čeština 1894

Tak vedle slova "hráč" vyskytuje se ještě slovo "kopáč". Výraz "borec" užívaný dnes pro sportovce všech druhů, bylo původně voleno pro útočníka (forwarda). Střednímu útočníku se říkalo "prostřední borec". Tak čteme o něm větu: "Prostřední borec má vždy býti nejlepší běhoun a hráč"

Křídlům se vté době říkalo "krajní borci".

Pro záložníky (half-backs)byl učiněn pokus se zavedením výrazu "krýči", kdežto výraz záložník byl v té době určen pro obránce (backs).

Pomezní čára se roku 1894 jmenovala "mezná čára", pokutový kop "kop na pokutu", hra rukou "hra ručmo", pravidlu se říkalo "zákon" volnému kopu "svobodný kop" atd.    Karel Petrů, Dějiny československé kopané, 1946

Rajnoch

Bez Rajnocha at snad na to Euro ani nejezdej 

Něco z historie českého fotbalu

Match trval 2 hodiny a téměř po celou dobu tu veškeren boj soustředěn byl u branky malostranských. Pěkným slohem a secvičeností celku vynikali staroměští, rovněž pochvalné zmínky zasluhují jejich sokové. Zde ukázal se u žáků gymnasia akademického výsledek neobyčejně pilného trainingu, traingu to vedeného v mezích nejpřísnějších pravidel, kdežto u malostranských bylo viděti, že training jejich je polovičatý a , jak jsme se dověděli, od času matche s nižším akad. gymnasiem, úplně zanedbaný. Ovšem malostranským vadil neúplný dres, avšak takovým hnaním, braním a podáváním jako žáci akademického malostranští nevynikli, nýbrž užívali jen dlouhých kopů, což jim velice škodilo a byl-li míč hnán od nich, dostal se ke kryčům (half backs), nejvýšše k zálohám (backs), načež jim míč vzat, proto omezili se jen na vydatnou defensivu.  

Karel Petrů, Dějiny československé kopané, 1946

Něco z historie českého fotbalu

Míči zakoupenému u fy. Švagrovského sluší vzdáti plnou chválu, osvědčilť se výtečně ve strašném lijáku, jímž terrain proměněn v jedinou bažinu, neboť zachoval úplně svoji pružnost, což jsme u jiných míčů vždy nepozorovali. Z těchto důvodů lze míče zmíněné firmy všem přátelům tohoto sportu co nejvřeleji doporučiti 

Karel Petrů, Dějiny československé kopané, 1946

Něco z historie českého fotbalu

Sportovní Obzor 20.7.1894

Footballistický match mezi Akademickým a Malostranským gymnasiem konán 3.t.m. v úterý o 5. hod. na Královské louce. Staroměští dostavili se v plném počtu, kdežto z malostranských se několik dalo zastrašit nepohodou. O 5. hod začalo s hráti se zmenšeným počtem zápasníků, během matche spustil prudký liják, jenž učinil terrain ke kopané naprosto nezpůsobilým. Přes to však pokračováno až do 6. hod., kdy - po oboustranném dohodnutí - přerušen zápas, jenž skončil se vítězstvím staroměstských. Pokračování stanoveno na druhý den na 4. hod. Avšak k žádosti Malostranských začato znova. Doba zápasu určena na 2 hodiny. Začalo teprve ve 4 hodiny 35 minut, neboť malostranští museli čekati na svoje mužstvo, které se pomalu scházelo.

Re: Něco z historie českého fotbalu

Boj byl velice prudký, obě strany byly si skoro rovny, malostranští vynikali sice tělesnou sílou, avšak co do výcviku, kázně, klidu, elegance a rozhledu ve hře osvědčili akademičtí úplnou převahu, takže i druhý den vyšli z boje jako vítězové.

Jest naší povinností vysloviti své uznání mladým zápasníkům obou stran bez rozdílu, zejména jest zmíniti se o těchto zápasnících z Malé Strany: Protivínském, Koštovi, Risplerovi, z akedemického uvádíme na prvním místě Rohlíka, jemuž statně po boku stáli Sommr a Kožich. Tito zápasníci spojují v sobě všechny ony možnosti, jež jsou charakteristickou známkou hry akademických. Jako znamenitá záloha osvědčili se Král ryt. z Dobré Vody a Müller. To, co jsme při úterním a středečním zápase viděli, nás utvrzuje v přesvědčení našem, že v těchto mladých borcích nám uzrají statní pěstitelé sportu footballistického. Aby se naše naděje splnily, voláme Na Zdar!

Karel Petrů, Dějiny československé kopané, 1946

Něco z historie českého fotbalu

"Pan Baroch oznámil, že kapitán německého veslařského klubu  'Regatta', p. Šťastný, se uvolil přednášeti o míčové hře foot ball a zároveň poslal 6 kusů pravidel ku hře té, což vzato s potěšením na vědomí" 

Nicméně přes vytrvalé úsilí páně Barochovo se AC Praha v roce 1895 k pěstování kopané ještě nedostal. Hlavní příčinou toho byla až příliš veliká solidnost v jeho postupu: nechtěl zakoupiti - poměrně ovšem drahý - footballový míč, dokud nebylo opatřeno hřiště.

Karel Petrů, Dějiny československé kopané, 1946

Re: Něco z historie českého fotbalu

volám bravo! Lépe jest přijímati osvětu, než nadávky a nenávist páně Kocka.