Mladý slovenský fotbalista Rajmund Mikuš začínal v Šamoríně, odkud přestoupil do bratislavského Slovanu, kde následně vydržel až do juniorského věku.
„K fotbalu mě přivedli rodiče. Táta byl taky fotbalista, takže to bylo asi dané,“ prozrazuje ofenzivní záložník, který si po působení v Bratislavě vyzkoušel třetí a později i druhou nejvyšší slovenskou ligu. Nejprve jako hráč Duslo Šaľa a později se objevil v Novém Mestě nad Váhom a Dubnici.
Jak se rodil váš přestup do Jihlavy?
Minulou sezonu se mi v Dubnici celkem dařilo, takže jsem počítal s tím, že nějaké nabídky určitě budou. Jihlava se ozvala mezi prvními a já ani nepřemýšlel o tom, že bych takovou nabídku nepřijal. Domluvili jsme se na tom, kdy bych mohl přijet, a více méně během dvou dnů bylo hotovo.
Takže rozhodlo to, že se Jihlava ozvala mezi prvními…
To bych zase úplně neřekl. Je mi 23 let a myslím, že není na co čekat. Na Slovensku jsem hrál už dlouho, takže jsem si chtěl vyzkoušet i nějakou soutěž v zahraničí.
Znal jste někoho v týmu FC Vysočina už před tím, než jste do Jihlavy přijel?
Se Samem Šefčíkem jsme byli kdysi v dorostu v Bratislavě. A ještě znám taky pár dalších kluků, které jsem poznal, když jsem byl na zkoušce v Brně.
Co od příchodu do FC Vysočina očekáváte?
Hlavně chci hrát pravidelně v základní sestavě. A pokud se mi to povede, rád bych navázal na předchozí sezonu v Dubnici, kde jsem byl dost produktivní. Samozřejmě bych strašně chtěl postoupit s Jihlavou do první ligy. Uděláme pro to všichni maximum a uvidíme, na co to bude stačit.
Letní přípravné zápasy JihlavyUž se hrálo |
Je letní příprava s Vysočinou něčím odlišná od těch, které jste zažil na Slovensku?
Působil jsem ve čtyřech mužstvech a v každém byla letní příprava úplně jiná. Stejně tak je tomu i tady. Čekal jsem, že to bude náročné, hlavně kvůli počasí, ale všechno se zvládne, když se chce.
O druhé nejvyšší české soutěži se říká, že je spíše o fyzické připravenosti a soubojích než o umění s míčem. Poznal jste tvrdost hry druholigových týmů už během prvních zápasů přípravy?
Ano, na vlastní kůži. Slyšel jsem o tom a taky spousta lidí mi říkala, že fotbal v Česku je hodně o soubojovém chování. Tudíž jsem se na to snažil dopředu připravit. A myslím, že se mi to celkem povedlo.
Zatím se vám v přípravě výsledkově nedaří. Kde vidíte největší nedostatky?
Máte pravdu, že výsledkově nám dosavadní zápasy moc nevyšly, ale pořád je to příprava. Máme tady spoustu mladých hráčů a taky jsou tu kluci na zkoušku, takže je jasné, že to ještě není úplně ono. Trenér samozřejmě teprve hledá základní sestavu a zkouší různá rozestavení, přesto si myslím, že už se pomalu sehráváme a naše hra půjde nahoru. Nejdůležitější stejně budou až výsledky v lize.
A jak se vám zatím v Jihlavě líbí po mimofotbalové stránce? Už jste si našel bydlení?
Město je krásné a líbí se mi tady moc. Podmínky na trénování jsou celkem kvalitní, takže si nemůžu stěžovat. Zatím bydlím na bytě s klukama z týmu, ale hledám si něco vlastního. Je moc fajn, že mi s tím pomáhá i klub a není to jenom na mně.
